dům U Tří červených křížků

Patrový dům s obytným podkrovím zakončuje severní linii Nerudovy ulice při styku s tzv. hradní rampou (ulicí Ke Hradu). Dům na takřka trojúhelné parcele vznikl dodatečným západním rozšířením staršího východního objektu. V zásadě se tedy jedná o dva domy se společným číslem popisným. Zásluhou západní přístavby, kterou se stavitel snažil přizpůsobit staršímu jádru, vznikla poměrně svérázná kompozice, v níž se v prvním patře pravidelně v sedmi osách střídají sdružená okna s jednoduchými. V ose přízemí východní části je prolomen portálek, který zachovává ještě renesanční typ s bosáží a nadsvětlíkem. Na portálu je letopočet 1659. Portálek byl dodatečně upraven. Vloženými stojkami byl zvýšen jak nadsvětlík (opatřený pozdně klasicistní mříží), tak vlastní vstupní otvor. Sdružená okna v bočních osách přízemí spočívají na společné podokenní profilované římse. Pásové šambrány mají ucha s kapkami. V ose střechy je osazen poměrně mohutný středový štít s volutovými křídly a trojúhelným frontonem. Pod jednoduchým oknem se objevuje mušlový motiv. Ve střeše jsou ve dvou úrovních osazeny vikýře s valbovými stříškami. Na severní straně této východní části domu je ve zvýšené úrovni plochá terasa-dvorek, přiléhající k hradní rampě. Průčelí západní části domu má v přízemí otvory s poloeliptickými záklenky s výraznými klenáky. Výplně vstupních otvorů nově řešeny v r. 2007. Šambrány v patře mají ucha s kapkami. V mansardové střeše jsou v nižší úrovni osazeny vikýře s charakteristickými lukovými římsami a klenáky nad okny. Ve vyšší úrovni mansardové střechy nad dřevenou mansardovou římsou jsou osazeny vikýře s valbovými stříškami. Na severní straně této západní části domu je drobný světlíkový dvorek, přiléhající k hradní rampě. Sklepy jsou vyhloubeny do stráně v úrovni přízemí, mají valené klenby. Prostory přízemí východní části domu jsou zaklenuty (střední chodba s valenou klenbou se styčnými výsečemi, východní místnost v uličním traktu zaklenutá valeně s pětibokými výsečemi, západní místnost má valenou klenbu se styčnými výsečemi, aj.). V patře východního domu jsou klenuté prostory jen zčásti (západní sál s valenou klenbou s trojúhelnými výsečemi), ostatní místnosti patra a vyšších podlaží jsou plochostropé. Dřevěné schodiště na půdu se soustruženými kuželkami. Prostory mladší západní budovy jsou plochostropé. Historie: Zástavba na místě dnešního čp. 226 existovala zřejmě již ve 14. století, kdy zde stála dvě stavení. K jejich zničení došlo za husitských válek. Oba asi provizorně obnovené domky dále vyhořely r. 1541. Někdy v průběhu 16. stol. pak došlo k výstavbě nového objektu (dnešní východní části domu), který byl radikálně přestavěn (nebo nově vystavěn) ve 2. polovině 17. stol. Datace na portálu uvádí letopočet 1659, písemné prameny umožňují časové začlenění přestavby (resp. novostavby) do období před r. 1687. Západní část dnešního domu je až pozdně barokního nebo raně klasicistního původu (před r. 1800?). V pozdějších letech proběhlo několik dílčích úprav a adaptací (např. 1957-přízemní krám změněn na obytný prostor, 1977-rekonstrukce prodejny v přízemí, 1986 úprava bytu v 1. patře). Nejnověji proběhla celková rekonstrukce v letech 2006-2007.