V převážně zalesněné oblasti Prosečského hřebene jsou dochovány antropogenní tvary reliéfu reprezentující opevňovací práce novověkých vojenských konfliktů v této oblasti. Jedná se o systém polních opevnění v podobě tzv. redanů (fleší), tedy šípovitého (hrotitého) valu s příkopem coby postavení dělostřelectva bránícího strategickou polohu. Kromě redanů lze pozorovat ještě tzv. reduty, tedy čtvercové příkopy s valem a vstupní šíjí nebo tzv. barkan, tedy lichoběžníkovitý příkop s valem. Specifickým typem polního opevnění jsou liniová postavení vybudovaná kolmo na komunikaci, která opevnění protíná, tzv. valové linie. V kontrastu s originální propracovanou konstrukcí polních opevnění opatřených košatinovými stěnami se střílnami a nezřídkakdy i lehkým zastřešením jsou relikty v dnešní krajině omezeny pouze na pozůstatky hloubených příkopů a sypaných valů v jejich těsné blízkosti. Konstrukce některých polních opevnění pochází pravděpodobně ze starších vojenských konfliktů v oblasti, nevyjímaje opevňovací práce z období sedmileté války (1756-1763), přičemž tyto mohly být postupně upravovány a dále využívány v průběhu novověku a následujících vojenských konfliktů. S největší pravděpodobností ovšem současná podoba polních opevnění reflektuje pozůstatky z období let 1778-1779, tedy z období války o bavorské dědictví, neboli tzv. "bramoborové" války.