sladovna s hvozdem

Sladovna s hvozdem č. p. 645 byla součástí panského pivovaru a uzavírala jihozápadní nároží dnes už neexistujícího hospodářského dvora, který bezprostředně sousedil se zámeckým areálem. Na severní štítovou stěnu sladovny dnes navazuje druhotně připojená budova č. p. 648, která je v se sladovnou propojená vstupním krčkem v přízemí. Sladovna je postavená převážně ze smíšeného zdiva na půdorysu písmene "L" a na východní straně ji doplňuje třípodlažní objekt hvozdu s vysokým hvozdovým komínem a kouřovodem. Výšku původního objektu sladovny přesahuje také schodišťová věž v severovýchodním koutu budovy. Levá část hlavního jižního průčelí budovy je v přízemí i v patře devítiosá, v 6. ose zleva je v přízemí osazený pískovcový portál uzavřený novodobou plechovou výplní, druhý dveřní otvor je prolomený v úrovni 1. patra v 3. ose zleva. Fasáda je ukončená bohatě profilovanou korunní římsou a původně byla upravená hrubou omítkou šedé barvy a rozčleněná hladkými pásy bílé hlazené omítky na devět obdélných polí s okenními osami, které zvýrazňovaly bíle omítané rámce. Okenní osy jsou chráněné kovanými mřížemi s provlékanými hranolovými pruty a okna v 1. poschodí jsou osazená za lící zdiva dvoukřídlými okenními rámy dělenými na čtyři nebo na šest okenních tabulek. Menší okenní otvory do suterénních prostor jsou většinou bez původních okenních rám? chráněné mříží, řada z  nich je však provizorně zazděna. Průčelí na pravé straně ukončuje dvouosá štítová fasáda hvozdu, která převyšuje nižší část budovy o jedno podlaží. Štít je zvýrazněný předstupujícím zubořezem a v jeho vrcholu je prolomený větrací kruhový otvor. Dvojice okenních os v 1. a 2. patře mají segmentový tvar a jsou osazené v líci zdiva dvoukřídlými okenní rámy. Východní průčelí hvozdu je upravené hrubou omítkou členěnou v patře dvěma hladkými obdélnými rámci, ve kterých jsou v různých úrovních prolomené dva otvory. Levý patrně okenní otvor je zaslepený, pravá okenní osa je osazená za lící zdiva dvoukřídlým šestitabulkovým rámem a kovanou mříží. Pravá část fasády je nad okenní osou doplněná bohatou profilovanou původní korunní římsou, jejíž levá část zanikla při nástavbě hvozdu. Západní osmiosé průčelí sladovny navazuje na budovu č. p. 648. Torza původních omítek dokládají, že fasáda byla členěna shodně s jižní fasádou sladovny. Část okenních výplní v patře i v přízemí byla dodatečně zazděna, ostatní okenní výplně jsou chráněné mřížemi a dvoukřídlými okenními rámy. Severní štítové průčelí těsně přiléhá k  domu č. p. 658, ale z původního členění je čitelné rozdělení plochy fasády hladkými pásy omítky obdobně jako na uličních fasádách. Lichoběžníkový štít byl původně prolomený kruhovým otvorem, dnes je zaslepený. Další slepá okenní osa je patrná v úrovni prvního patra na levé straně fasády. Severní strana východního křídla budovy je na levé straně doplněná dvouosým polorozbořeným schodišťovým přístavkem s pultovou střechou, ze kterého byly přístupné vnitřní prostory hvozdu. Zbývající část průčelí je pětiosá, většina okenních otvorů byla dodatečně zaslepena, zbývající jsou osazené mřížemi a torzy dvoukřídlých šesti tabulkových okenních rám?. Východní průčelí severního křídla je v přízemí i patře pětiosé, malé okenní osy v přízemí těsně dosedají na vysokou podezdívku ze sbíraného kamene. Zazděný pískovcový portál je osazený v  přízemí ve 3. ose zleva, druhý novější dveřní otvor je proražený v 1. patře ve 2. ose zprava. Všechna okna jsou chráněná mřížemi, okenní otvory v patře byly navíc dodatečně zazděny. Schodišťová věž sevřená ze dvou stran východním a severním křídlem sladovny převyšuje okolní zástavbu o jedno podlaží. Zvýšené přízemí věže je z východní strany přístupné dvoukřídlou vstupní osou s proskleným nadsvětlíkem a na severní straně je osvětlené velkou okenní osou s kovovým rámem děleným na dvacet okenních tabulek. Shodné okenní otvory jsou prolomené také v úrovni prvního patra na každé straně věže. Malá podélná okna v druhém poschodí se dochovala bez p?vodních výplní. Torza omítek dokládají, že věž byla shodně se zbytkem budovy omítnuta hrubou probarvenou omítkou kombinovanou s obdélnými rámci bílé hlazené omítky. Schodišťová věž je provizorně zastřešená nízkou jehlancovou stříškou krytou plechem. Sladovna byla p?vodně zastřešená polovalbou, po dostavbě hvozdu však byla polovalba východního křídla doplněna sedlovou střechou hvozdu. Původní pálenou střešní tašku bobrovku nahradil z zvětší části plech, pouze na severním křídle je na dvorní straně střechy položená eternitová šablona. Interiér: Snížené přízemí sladovny je novodobou cihlovou příčkou rozdělené na dvě dvoulodní sladová humna, která jsou zaklenutá křížovou klenbou s  hřebínky. Obě sladová humna člení pět středových hranolových pilířů s okosenými nárožími. Na humno východního křídla navazuje další prostor rozdělený podélně na dva trakty vždy o třech polích křížové klenby. Severní trakt fungoval jako chodba a z místnosti při jižní obvodové zdi je přístupné přízemí hvozdu. Schodiště do prvního patra se nachází v jihovýchodním koutě východního humna, zatímco ze severního křídla byly původně přístupné sklepní prostory pod sladovnou. Dnes toto schodiště neexistuje a sklepy jsou nepřístupné. Také v horním poschodí je zachováno základní členění vnitřních prostor, na dvě velké sladové půdy navazuje menší klenutý prostor propojený vstupní osou s  hvozdem. Sladové půdy mají nad místnostmi dřevěný záklop nesený tesařsky opracovanými sloupky, které dosedají na pískovcový sokl. Třetí sloupek od západu je navíc doplněný datací „1730“. Sál před hvozdem je ze sladové půdy přístupný pískovcovým portálem a shodně s přízemím zaklenutý šesti poli křížové klenby, které vynášejí dva hranolové pilíře. Krov sladovny je dvoupatrový a členěný příčkami v  návaznosti na zbytek budovy. Konstrukce krovu je vaznicové soustavy s  ležatou stolicí, která byla následně doplněná soustavou výměn a vertikálních sloupk?. V  jihozápadním nároží podpírá vazný trám ozdobně tesařsky opracovaný vertikální sloupek. Stávající technické vybavení: Z původního pivovarského zařízení se zachovalo téměř kompletní technické vybavení stojatého hvozdu včetně topeniště s výměníkem v přízemí objektu. K usměrnění horkého vzduchu sloužilo třináct průduchů ukončených v úrovni prvního patra, zatímco kouřové zplodiny byly odváděny kouřovodem při severní zdi hvozdu. Dochovaly se také kovové rošty dvou lísek na sušení sladu a dřevěný dopravník usušeného sladu, který se nachází v 1. patře sladovny v místnosti těsně přiléhající k hvozdu. Hvozd je ukončený typickým cihlovým komínem s plechovým nástavcem, tzv. kloboukem. V objektu sladovny stojí za pozornost také dva náduvníky na máčení ječmene, které jsou zabudovány při severní štítové zdi v klenbě nad severním sladovým humnem a několik vertikálních korečkových dopravníků v různém stavu dochování. Nejzachovalejší dopravník se nachází ve východním křídle budovy a propojuje sladové humno s ječmennou půdou.