slovanské hradiště zv. Švédské šance

Třídílné, raně středověké hradiště bylo jedním z největších a nejvýznamnějších v oblasti mezi Českým středohořím a Krušnými horami. Dochovaný areál hradiště o rozloze 5 hektarů se nachází na ostrožně obtékané původně dvěma potoky ( ústícími do velkého, dnes již vysušeného Zabrušanského rybníka) a mokřinami mezi obcemi Zabrušany a Všechlapy. Rybník představoval s okolní močálovitou půdou nepochybně důležitou součást fortifikační soustavy. Severozápadní část hradiště obklopuje všechlapská údolní nádrž. Areál hradiště o celkové rozloze 5,5 hektaru je ze západní, severní a východní strany chráněn dosti strmými svahy, které byly v době osídlení hradiště patrně terasovitě upraveny a na severovýchodním boku snad i opevněny jednoduchou palisádou. Přístup na ostrožnu byl umožněn pouze z jižního směru, předpolí hradiště je tu dnes ale radikálně změněno odtěžením terénu. Ochranu hradiště i jeho vnitřní členění zajišťovaly tři příčné hradby s příkopy (zv. Švédské šance). Vnitřní val je již téměř rozorán, střední val - rovněž silně poničený orbou dosahuje výšky asi 1,5 m. Vzhled vnějšího valu částečně pozměnil zářez silnice spojující Zabrušany s Všechlapy, který odstranil bermu a výrazně prohloubil terén vně valu. Střední hradbu tvořil původně prostý hlinitý násep s palisádou na vrcholu, postupem doby přebudovaný na složitější fortifikační dílo - hradbu sestávající z čelní zdi z nasucho kladených kamenů a z dřevěné konstrukce úzkých dvojitých komor vyplněných kameny a hlínou a z dřevěných roštů. Hradba dosahovala šíře asi 8 metrů a z vnější strany ji ještě lemoval příkop o hloubce 1,5 metru. Obdobnou konstrukci zjistil Z. Váňa i v případě vnitřního valu; jediným rozdílem byla výlučně roštová konstrukce dřevohlinité části hradby. Příkop před touto asi 7 metrů širokou hradbou dosahoval šíře až 13 metrů a až čtyřmetrové hloubky. Poněkud odlišný vývoj byl zaznamenán v případě vnější hradby, zkoumané v roce 2001. Původní dřevohlinité těleso roštové konstrukce s čelní kamennou zdí bylo následně opatřeno mohutnou, až 70 cm mocnou zadní kamennou zdí - tento krok byl patrně učiněn za účelem zpevnění a zvýšení hradebního tělesa, vršeného z poměrně nekompaktního materiálu. Celková šíře vnější hradby tím dosáhla 10 metrů. Vnitřní plocha hradiště nebyla dosud archeologicky zkoumána, četné povrchové nálezy ale svědčí o intenzivním raně středověkém osídlení.