Bývalý posádkový pšeničný mlýn stojí na pravém východním břehu Nové Ohře (která protéká Terezínem před východním opevněním Hlavní pevnosti), na severní straně mostu, který donedávna sloužil i jako stavidlo,jímž bylo možno řídit výšku vzedmutí hladiny řeky. Dnes se jedná o „srostlici“ několika budov, jimž dominuje přestavěný objekt původního mlýna. Ten je dnes hladce omítnutou podsklepenou třípatrovou budovou s podkrovním polopatrem postavenou ze smíšeného zdivá na obdélném půdorysu o 4 x 5 osách, pod sedlovou střechou s hřebenem ve směru sever jih krytou frankfurtskými taškami z ocelového pozinkovaného plechu. Při severovýchodním nároží je dnes do budovy vestavěn nákladní výtah, který se projevuje nad střechou umístěnou strojovnou se stejně krytou též sedlovou střechou. Kolmo k tomuto objektu je k jeho severovýchodnímu nároží přistavěna obdobná stejně vysoká (avšak nepodsklepená) budova na lichoběžníkovém půdorysu o 2 x 4 okenních osách, pod sedlovou střechou s hřebenem ve směru západ — východ krytou též frankfurtskými taškami z ocelového pozinkovaného plechu. V první ose jižního průčelí má tato budova zachována pozdně klasicistní dvoukřídlá ven otvíravá levá železná vrata s dveřmi. Tuto budovu na severní a východní (či spíše severovýchodní) straně obklopuje též nepodsklepená patrová budova ( na půdorysu písmene L) s podkrovním polopatrem pod pultovou střechou krytou frankfurtskými taškami z ocelového pozinkovaného plechu, a vyplňuje tak na těchto stranách zbytek plochy lunety č. XXXVII až k příkopu. Tato budova je postavena z cihel, je hladce omítnuta a má v západním průčelí 4 okenní osy, v severním a severovýchodním po jedenácti a v jihovýchodním má pouze jedno okno v patře. Okna budov jsou dnes vyzděna luxfery, a pouze ta v prvních dvou vysokých budovách mají poměrně bohatě profilované šambrány. Zde je také dochováno jedno původní ve špaletě osazené dvoukřídlé šestitabulkové dovnitř otvíravé okno, patrně z r. 1869.