1) zámek čp. 1 2) špýchar 3) zahrada 4) brána s brankou 5) kamenná křtitelnice Panské sídlo, tvrz vznikla ve Slavicích zřejmě ve 14. století. Tento objekt stával ještě v 18. století, kdy byl postaven nový zámek. Poslední stopy “starého” zámku zmizely počátkem 19. století (kolem r. 1820), kdy tehdejší správce nechal přestavit budovu nového zámku a nově vybudovat poplužní dvůr s ovčínem a hospodou. Situace je názorně zachycena na mapě Josefského mapování, kdy prostor pozdějšího dvora vyplňuje kruhový pahorek obehnaný ještě vodním příkopem s vodou a valem. Ve středu opevnění je zakreslena budova čtvercového půdorysu, v jeho blízkosti je několik rybníků a zahrada. Budova tvrze byla zbořena a tvrziště rozvezeno, materiálem zasypány příkopy. Tehdy byly v okolí staveniště rozptýleny různé historické předměty. “Nový” zámek byl pravděpodobně vystavěn za držení Sinzendorfy, byl původně jednoduchým obdélným stavením, stojícím naproti vstupu do poplužního dvora. Novější věžovité přístavby, které zámek charakterizují dnes, jsou výsledkem pozdějších stavebních úprav, kdy byl objekt nastavěn o patro a krov. Tehdy vznikla také rozsáhlá zámecká zahrada, architektonicky komponována na zadní průčelí zámku. Rozsáhlejší úpravy objektu proběhly ještě v r. 1925, kdy byla budova obohacena novými prvky s historizujícími motivy (současný historizující exteriér, půdní vestavba a interiérové úpravy - teracové podlahy). Nádvorní průčelí doplnila věž se zaoblenými nárožími zakončená cimbuřím. Mezi dvě věže zahradního průčelí byla vestavěna lodžie. Vchod do areálu hlavní bránou s brankou, po vstupu při pravé straně klenutý sklípek, při jeho vchodu kamenná křtitelnice. V severní části nádvoří špýchar s bočními křídly. Ve východní části zámek, za nímž se rozkládá zahrada (spíše park). 1) zámek čp. 1 Patrový zámek s devítiosým průčelím s valbovou střechou krytou bobrovkami. Ve střeše podélné pultové vikýře se šikmými čely. Střední rizalit se zaoblenými nárožími je koncipován jako věž, která je dvoupatrová a ukončena cimbuřím. Dveře ve středovém rizalitu a vedle něj, půlkruhově ukončené. V průčelí do zahrady rizalit zabírající plochu tří středových ose. Rizalit orámován dvoupatrovými věžičkami s jehlanovými stříškami, mezi nimiž probíhají v úrovni přízemí i patra arkády. Ve střeše opět pultový vikýř. Okna kombinace pravoúhlých a půlkruhově zaklenutých otvorů. Boční, kratší, průčelí dvouosé. Fasády jednoduché s korunní a patrovou římsou a zvýrazněným soklem. Omítky hladké. Fasádu i interiér doplňují historizující motivy. Interiéry – přízemí částečně klenuté valenými a plackovými klenbami do pasů, podlahy částečně teracové, patro plochostropé. Pod severní částí budovy je malý, valeně zaklenutý sklípek. 2) špýchar Objekt, jehož středová část byla v minulosti sýpkou, východní křídlo bytem výše postaveného personálu a západní křídlo patrně ratejnou. Středová část sýpky je dvoupatrový objekt s valbovou střechou, krytou bobrovkami. Ve střeše pultové novodobé vikýře. Dvorní průčelí je pětiosé s dveřmi v přízemí v první, třetí a páté ose. Fasády člení vysoký řád mělkých arkád, horizontálně přerušených nad přízemím kordónovou římsou. Severní průčelí sýpky je taktéž pětisosé, členěné plochými kordónovými římsami. Boční křídla jsou přízemní s valbovými střechami, krytými bobrovkami. Dvorní průčelí levého křídla je čtyřosé s vchodovými dveřmi v druhé ose zprava. Druhá a třetí osa je zdobena vpadlými nikami zaklenutými stlačeným obloukem. Dveře jsou s nadsvětlíkem členěným svislou příčlí na dvě částí. Pravé křídlo je řešeno zrcadlově. Východní (pravé) křídlo má zachované fragmenty původních klasicistních výplní. Původní dveřní výplně jsou částečně zachovány na středové části špýcharu. Interiéry - boční křídla bez kleneb, které se v minulosti propadly. Ve střední části dochovaná dřevěná sýpková patra s původním jednoramenným schodnicovým schodištěm. Trámové stropy pomáhá vynášet původní průvlak, který podpírají dva původní dřevěné sloupy s ozdobně vyřezávanými profily hlavice a patky. 3) zahrada - p.p.č. 24/1, 24/2, 1909 Park při zámku byl ve své podstatě téměř zničen dlouholetou neúdržbou a zneužitím prostoru. Zůstala patrna základní architektonická kostra parku, tedy průhledy a plocha parteru. Proměnlivá vegetační složka je v troskách s jedinci obtížně použitelnými. Park byl zcela zarostlý stromovými nálety a plevelnými keři. Systém cest i travnaté plochy zcela zanikly. 4) brána s brankou Brána s brankou je v dolní části zděná z kamene, který se pohledově uplatňuje, horní část s obloukovým zaklenutím je omítnutá a ukončená profilovanou římsou krytou valbovou stříškou s prejzy. Okolo oblouku plochá šambrána, na nárožích jednoduché pilastry. Branka řešena totožně v menších proporcích. 5) kamenná křtitelnice Kamenná nádoba kuželovitého tvaru, velikost horního průměru cca 0,5 m. Mohla sloužit jako křtitelnice nebo pravěký mlýnek (?).