vodárenská věž

Hranolová zděná neomítaná věž o šesti nadzemních podlažích s polopatrem v podkroví, završená gotizující oplechovanou lomenou jehlancovou střechou s vysokými lomeně ukončenými vikýřky, s makovicí a korouhví (hrotnice s makovicí byla na věž přenesena v r. 1822 z bývalé Pražské brány po jejím zboření). Je situována v řadové zástavbě domů, na východě k ní přiléhá vnitřně propojený dům čp. 309. Hranolové tělo stavby je do výše čtvrtého patra zděno z lomového kamene, s ojedinělými cihelnými vysprávkami, lehce ustupující horní patro je cihelné, omítané. V přízemí věže druhotně osazen rozměrný pozdně gotický lomený portál s kamenným ostěním, spočívajícím na hrubě okosených pilířích; v archivoltě se pruty portálu kříží a větví. Otvor portálu je z větší části zazděn kvádry, jako vstup ponechány menší obdélné dveře. Nad portálem osazena klasicistní kovová pamětní deska MUDr. Josefa Škody, profesora Vídeňské univerzity, jenž se narodil v přilehlém domě. Výše pozdně gotické obdélné okénko v kamenném ostění s okosenou vnitřní hranou. Ve druhém a třetím patře prolomeny úzké střílnové otvory bez profilace. Okno 4. patra empírově upraveno – velké obdélné, lemované toskánskými pilastry. Obdobně řešeny všechny strany věže. Horní patro, spočívající na gotické římse je v nárožích bosováno v omítce a proraženo na všech stranách kruhovými okénky v propadlé čtvercové ploše. Korunní římsa výrazná profilovaná.