Dům vznikl při parcelaci vltavského břehu na konci 16. stol., z renesanční fáze výstavby, se dochovaly sklepy pod přední částí budovy které nebyly poničeny při obléhání Prahy švédskými vojsky r.1648. Raně barokní stavební rozvrh ze 3. čtvrtiny 17. stol se udržel v dispozici přízemí a pater směrem do náměstí. Roku 1826 byly do přízemí vloženy klasicistní plackové klenby. V r.1885 byl rozšířen o zadní neorenesanční trakt podél vltavského nábřeží podle plánů Františka Liebla. V 90. letech 20. stol. celková přestavba na hotel s restauracemi. Třípodlažní (do nábřeží čtyřpodlažní) objekt na hloubkové parcele s mimořádně úzkým pozdně klasicistním průčelím sestává ze dvou objektů propojených při levé straně parcely pavlačovým krčkem. Fasáda k Vltavě je neorenesanční, horizontálně členěná kordonovou římsou, průběžnými parapetními římsami, okna rámují mělké šambrány s frontony. Nad profilovanou korunní římsou vystupuje sedlová střecha se dvěma novodobými vikýři. Novorenesanční zadní průčelí má z důvodu klesajícího terénu přímý vstup do suterénu; členěno je pásovým bosováním, horizontálami kordonových a průběžných parapetních říms. Korunní římsa je podložena zubořezem. Vnitřní dvorek je krytý. Segmentově podklenuté pavlače nesou kovové konsoly. Sklep na celou šířku parcely je zaklenut stlačeně valeně. Polosuterén pod zadním objektem má segmentové klenby.