Sousoší se nachází v jižní části města Týnce nad Labem, u silnice na Kolín, v místě nazývaném "Na dole". Jedná se travnatou, dnes velmi zanedbanou plochu, oddělenou od silnice ozdobnou mříží (na tomto místě stál pův. dům č.p.124, který vyhořel). Socha byla původně umístěna na druhé straně silnice, ve výklenku při jejím okraji. Přemístěna na nynější místo byla z důvodu ohrožení automobilovým provozem. Pieta (socha sedící Panny Marie, držící na klíně bezvládné Kristovo tělo) je umístěna na pískovcovém sloupku, z něhož za sousoším vyrůstá prostý kamenný kříž. Jeho horní část je doplněna páskou s nápisem INRI. Jednoduchý hranolový sloupek s římsou a menším obdélným soklíkem v horní části, nesoucí samotné sousoší, je umístěn na obdélném soklu. V jeho středu se nachází obdélná mramorová dedikační deska s nápisem: Pozorugte gestly gest Bolest gako bolest má= / Pláč. Jerem. C. I. V. XII. // TVto statVI kDVkazV PoboznostI keCtI boLest: / né PannY PostaWILY / Jan a barbora ManzeLé harreroWY / I 8 0 I. . Pod nápisovou deskou je umístěn oválný reliéf s dekorem vědra. Předmětem ochrany je sousoší Piety pod křížem. Pokračování popisu: Z náčrtku, provedeného v roce 1948 Ladislavem Menclem (uchovává SOA Kolín), je patrné, že nápisová deska byla podepřena dekorativní konzolkou a sloupek byl ukončen profilovanými římsičkami, které zanikly. Panna Maria je zpodobněna jako mladá žena zahalená v závoj a řasnaté roucho, splývající v četných měkkých záhybech, které nechává odhalená její ňadra. Pravé ňadro je probodeno mečem v podobě kříže. Postava má skloněnou hlavu; pravou rukou podpírá záda bezvládného Krista, levá pak spočívá volně položená na Kristově pravé paži. V Mariině proporčně vyrovnané tváři se odráží výraz bolu, který je však prostoupený ušlechtilým klidem. Postava Krista je podaná expresivněji: jeho tělo je zobrazeno v agónii, přesvědčivě vyjádřené ostrými úhly zalomení končetin a hlavy i křečovitým vzepnutím hrudníku, který spočívá na Mariině klíně. Kristova tvář je vytočena k pravému rameni (tedy i směrem k divákovi), její rysy jsou ostře řezané. Celkový výraz tváře vyjadřuje utrpení. Kristus je zobrazen nahý, s bederní rouškou, tvořenou drapérií s paralelními záhyby. Vznik sousoší byl iniciován týneckými měšťany, manžely Janem a Barborou Harrerovými, kteří se účastnili i na opravách hřbitovního kostela Sedmibolestné Panny Marie. Socha byla postavena jejich nákladem roku 1801, návrh byl objednán u sochaře X. Lederera v Praze ("Xaver Lederer Bildhauer aus Prag"). Opis objednávky je zachován v SOA Kolín (volné listy pamětní knihy Týnce nad Labem z l. 1836-50, poznámky a výpisy p. Ladislava Mencla z roku 1948). Rozpočet (v českém překladu) zní: "Bolestná Matka Boží, se svým božským synem v životní velikosti, z dobrého mískovického pískovce, čistě a dobře opracovaného. Výška i s křížem 5 loket dle poměru šířky zde v Praze. 180 zl/ Podstavec z tvrdého zrnitého pískovce 2 lokte 8 palců vysoký 1 loket 15 palců široký, 1 loket silný s mramorovou deskou a Lederer značkou, bez nápisu jehož jedno písmeno po 1 kr.stojí? 70 zl./ celá summa 250 zl. Autorství návrhu je s největší pravděpodobností možno připsat známému pražskému sochaři Františku Xaveru Ledererovi (1758-1811), pro jehož dílo je charakteristické splývání tendencí raného klasicismu a doznívajícího baroka. Ty načerpal Lederer zřejmě v sochařské dílně rodiny Platzerů, kde působil před tím, než si otevřel dílnu vlastní (cca 1780).