kostel sv. Vavřince s náhrobníkem

Jednolodní kostel je zasazený do terénu. Má obdélnou loď, na níž navazuje poměrně krátký, stejně vysoký, avšak o něco užší obdélný presbytář, na jihovýchodě připojený k mírně užší sakristii, na níž navazuje hranolová věž. Dnešní sakristie byla původně presbytářem románského kostela, dnešní presbytář byl jeho lodí. U napojení sakristie a věže na presbytář je na severovýchodní straně schodišťová přístavba. Severozápadní stěnu lodi chrání v dolní části sokl. Střední část průčelí předstupuje ve velmi mírném rizalitu. Nachází se zde vstupní portál, v němž jsou umístěny dvoukřídlé dřevěné dveře. Tvoří je klasovitě kladená prkna – v dolní části směřuje klas vzhůru, v horní dolů. Ve středu obou křídel se tyto dva směry kladu prken setkávají v kosočtverci. Dveře jsou pobité pravidelně rozmístěnými hřeby, spoj křídel kryje ozdobně tvarovaný sloupek. V horní části se dveře zvedají do segmentového oblouku. Vstup lemuje kamenný portál s hladkou patkou, profilovanými stojkami i horním obloukem, v jehož středu je sdružený hlavní klenák. Po obou stranách stojek je kamenné orámování, nahoře vybíhající do voluty. Na ni plynule navazuje kamenné pole s dovnitř vykrojenými boky, které mají nahoře rovněž volutu. Z ní visí dolů dvouúrovňový střapec. Pole vyplňuje plochu mezi vstupem a profilovanou římsou, zvedající se do oblouku, jehož střed se zalamuje. Mezi římsou a hlavním klenákem vstupu se nachází kamenný erb Clary-Aldringenů, přidržovaný na obou stranách andělíčkem. Andělíčci jsou až na bederní roušku nazí. Situovaní jsou čelně, s pokrčenými nohama. Horní část jejich trupu je natočená k erbu, který drží za okraj oběma rukama. Také hlava s kučeravými krátkými vlasy směřuje k erbu, na zádech je rozepjaté křidélko (vnitřní není viditelné). Nad vstupem je dnes zazděné okno, lemované šambránou se zvýrazněným vnějším okrajem. Obdélný okenní otvor se nahoře zvedá do odsazeného oblouku, ve středu zubovitě vyvýšeném. Šambrána má rozšířené rohy – u dolních rohů dole rovně, po stranách hrotovitě, u horních rohů po stranách rovně. Nahoře je šambrána širší, vyplňuje část mezi okenním otvorem, v jehož vrcholu je sdružený hlavní klenák a profilovanou římsou nad oknem. Římsa se směrem ke středu šikmo zvedá do tupého úhlu, pod jejím vrcholem (a nad hlavním klenákem) je plastická mušle. Od horní části hlavního klenáku vychází na každé straně feston s tulipánovitými květy. Po obou stranách středního rizalitu je sdružená lizéna, jejíž přední část je konkávně prohnutá. Postranní části severozápadního průčelí člení nárožní lizény, na jejichž horní části se nachází plastická čabraka, z níž visí tříúrovňový střapec s tulipánovitými květy. Nároží jsou konkávně vybraná (více než lizény). Nahoře je bohatě profilovaná hlavní římsa, přecházející na sousední fasády lodi a chybějící ve středním rizalitu. Po celé šíři stěny se nachází atikový nástavec, z jehož středu se zvedá štít. Nástavec, kopírující členění stěny, má nahoře profilovanou římsu – ta má ve středním rizalitu obdobné provedení jako hlavní římsa bočních části, nad nimiž je naopak jednodušší. Štít má podobné členění jako průčelí lodi, k atice se napojuje konvexními boky. V jeho středu se nachází nika, nahoře a po stranách s šambránou a dole s parapetní římsou. Nika, jejíž koncha má plastický mušlovitý tvar, je dnes prázdná. Pod nikou je reliéfní čelně situovaná andílčí hlavička s rozepjatými křídly. Štít má nahoře trojúhelný fronton, lemovaný bohatě profilovanou římsou. Na jeho vrchol je posazen sokl s kovovým patriarším křížem, doplněným v křížení břeven obrysovým sluncem se čtyřmi zvlněnými paprsky. Jihozápadní stranu kostela tvoří zleva průčelí lodi, presbytáře a sakristie. Trojosá jihozápadní fasáda lodi má v dolní části sokl. Stěnu člení nárožní lizény a lizénové rámy, oddělující jednotlivé osy. Ve střední ose je situován vstup. Jde o dvoukřídlé dřevěné dveře, jehož křídla zdobí čtyři obdélné výplně nad sebou. Spoj křídel kryje profilovaný sloupek s širší patkou a členitou hlavicí. Dveře lemuje portál s širšími patkami, stojkami s ušima a mírně vyšším překladem. Stojky a překlad mají zvýrazněný vnější okraj. Nad dveřmi je profilovaná římsa tvaru baldachýnového oblouku, na stěně mezi ní a portálem je ozdobně tvarované plastické pole s vpadlým středem. Ve všech třech osách lodi je stejné dřevěné obdélné okno ve špaletě, nahoře s téměř rovným segmentovým obloukem. Rozdělené je dvěma vodorovnými a dvěma svislými širokými příčlemi na devět polí, z nichž každé člení tenké příčle - jedna svislá a dvě vodorovné. Okna mají vnější drátěnou mříž. Lemuje je šambrána se zvýrazněným vnějším okrajem a s rozšířenými rohy – u dolních rohů dole rovně, po stranách hrotovitě, u horních rohů na způsob uší. Pod dolními rohy jsou vždy tři kapky, pod oknem šambrána ve středu hrotovitě vybíhá. Z horních uší vychází směrem vzhůru voluta. Nad oknem je profilovaná římsa, ve středu se zvedající do velmi mírného oblouku. Na stěně mezi ní a oknem je plastické pole s vpadlým středem. Průčelí lodi zakončuje hlavní římsa podobné profilace jako na severozápadní straně (jen nahoře mírně nižší), nároží u presbytáře je konkávního tvaru. Jednoosý presbytář má v dolní části režné kvádříkové zdivo románského původu, horní část je omítnutá. Dolní část stěny chrání profilovaný sokl, přecházející i na sakristii. Na levé straně presbytáře, u napojení na loď, se nachází zčásti poškozený ústupkový vstupní portál zazděného vstupu. Stojky tvoří na každé straně dva sloupky s širší zaoblenou patkou a torzy hlavic. Půlkruhová archivolta, uvnitř s obloučkovým vlysem, má dvojité plastické orámování. Nad ní je na stěně omítka, imitující linkami kvádrové zdivo – ta se nachází také u nároží se sakristií. V zazdívce vstupního otvoru je umístěn dosti poškozený obdélný epitaf, na jehož pravé straně je krucifix a na levé klečící a modlící se zesnulý, zobrazený v pravém profilu. Vpravo od vstupu je jeden z kvádrů zdiva - z odlišného materiálu – opatřený plastickou výzdobou. Jde o kruh, lemovaný provazcem, v němž je vepsán stylizovaný čtyřlist s kruhovým středem. Listy mají uvnitř rostlinný dekor, v každém odlišného provedení. V horní omítnuté části presbytáře, oddělené dole lizénou, je stejné okno, jako v lodi a stejná je i hlavní římsa. Na presbytář se na jihovýchodě napojuje dnešní sakristie, na níž navazuje hranolová věž. Je o něco užší než presbytář s nepravidelností v tom, že její horní část (v úrovni střechy presbytáře) je o něco širší, takže zasazuje nad nároží presbytáře. Sakristie má románské kvádříkové zdivo bez omítky, pouze dole je pozůstatek obdobné omítky jako nad vstupem v presbytáři. Režná část zde však sahá výše, než v presbytáři. V jihozápadní stěně sakristie je asymetricky, blíže presbytáři, prolomen půlkruhově zakončený okenní otvor s dřevěnou výplní. Zabezpečený je drátěnou mříží a vně ní ještě mříží z masivních železných, vodorovně a svisle kladených pásů. Po stranách a nahoře lemuje okno dvoudílné kamenné ostění – vnitřní s profilací a vnější se symetricky rozmístěnými plastickými bobulemi. Zdivo věže nad sakristií je omítnuté, nad režným zdivem a v úrovni hlavní římsy presbytáře je opatřené vodorovnou lizénou. Horní zvonicová část je členěná lizénovým rámem s dvěma svislými lizénami u nároží a profilovanou hlavní římsou, obíhající celou věž. Uprostřed horní partie věže je podobné okno jako v lodi a presbytáři, pouze z odchylkou v orámování. Na bocích dole chybí hrotovité rozšíření a pod oknem nahrazuje šambránu parapetní římsa. Výzdobu doplňuje ještě obdélné, na šířku orientované parapetní pole. Jeho vpadlý vnitřek má boční strany provedené jako zubovitě se rozšiřující ke středu. Výplň okna tvoří dřevěná žaluzie, vyplněná vodorovně kladenými lamelami a rozdělená svisle na poloviny. Jihovýchodní a severovýchodní strana sakristie a věže je provedena obdobně jako jihozápadní. Na zdivu sakristie nejsou na těchto stranách žádné zbytky omítky. Ve středu její jihovýchodní stěny je v režném úseku zdiva symetricky umístěné kruhové okno ve špaletě, lemované dvoudílným kamenným ostěním. Jeho vnitřní část je profilovaná, vnější zdobí obloučkový pás. Skleněnou výplň chrání drátěná mříž a vně ní ještě mříž z železných, vodorovně a svisle kladených pásů. V severovýchodní stěně sakristie je půlkruhově zakončené okno, situované asymetricky, blíže napojení na presbytář. Po stranách a nahoře má dvojité kamenné ostění – vnitřní je profilované, vnější vyžlabené. Věž je provedena na jihovýchodě a severovýchodě stejně jako na jihozápadě. K severozápadní straně věže se napojuje střecha kostela, viditelná je tak pouze část. Členěná je lizénovým rámem a ukončená stejnou hlavní římsou jako ostatní strany. Věž má cibulovitou plechovou střechu, zakončenou polygonální zvoničkou. Také zvonička má střechu cibulovitého tvaru, v jejím vrcholu je zasazena hrotnice s makovicí a kovovým křížem. Kříž doplňuje v překřížení břeven obrysové slunce s osmi zvlněnými paprsky. V dolní části střechy věže je na každé straně netypicky vyříznutý čtvercový otvor, v němž je umístěný ciferník hodin s římskými číslicemi. U napojení věže na presbytář se nachází schodišťová přístavba, vysoká stejně jako presbytář. V její jihovýchodní stěně jsou v dolní části jednokřídlé dveře, vstup chrání krátká plechová stříška. Nároží jsou konkávně vybraná. Severovýchodní stranu zpevňují dva opěráky, směrem vzhůru se zužující a sahající nad polovinu výšky přístavby. Pultové stříšky kryjí bobrovky. Severovýchodní stranu opěráků kryje plech, který se nachází i mezi nimi a tvoří tak souvislou plochu. V horní části stěny je drobné obdélné okénko. Severovýchodní průčelí presbytáře je celé omítnuté, prolomeno je stejným oknem jako na protější straně. Také fasáda lodi je stejná jako na jihozápadě s tím rozdílem, že vstup ve střední ose je dnes zazděný. Kostel má sedlovou střechu, krytou plechem. Na obou jejích stranách jsou čtyři symetricky rozmístěná volská oka – tři ve střeše lodi a jedno ve střeše presbytáře.