zámek

Areál zámku je dílem vrcholného baroka, kdy byla renezanční vodní tvrz začleněna do dispozice zadní budovy. Projekt vznikl mezi r. 1705-1706, v první fázi vývoje české vrcholně barokní architektury. 1/ přední zámecká budova 2/ zadní zámecká budova 3/ zeď s arkádami mezi křídly 4/ zahrada 5/ sýpka 6/ ohradní zeď zámku s 3 branami a altánem Poměrně rozsáhlý objekt uprostřed obce jižně od návsi, tvořený dvěma samostatnými, protějškově komponovanými budovami. Obě budovy založeny na trojkřídlých půdorysech, v původním stavu propojeny zděnými arkádovými chodbami, které spojovaly přízemí i patro obou traktů, přerušenými ve středu branami, nesoucími ploché terasy s balustrádou. V předním zámku s průjezdní hodinovou věží existoval menší sál s barokní nástropní malbou. V zadním objektu se nachází reprezentační místnosti – velký taneční sál – s naprosto unikátní a ojedinělou Tuvorovou výmalbou a kaple sv. Antonína. Na východě přiléhal k areálu hospodářský dvůr, dnes zaniklý, na západní straně formální zahrada s fontánou a třemi pavilony v ohradní zdi (dnes částečně zachovány pouze 2). Východně od zámecké budovy samostatně stojící sýpka. Po obvodu areálu částečně dochováno původní ohrazení s trojicí bran - hlavní vlevo od předního zámku, zadní u sýpky a zahradní brána na západní straně areálu, vložená do barokně řešené ohradní zdi s nikami a altánem. Na nádvoří je nově postavená fontána, která využívá starý vodní systém zámku.