Doba založení hradu není přesně známa, avšak patrně k němu došlo již ve 13. století, kdy v roce 1262 odkazuje Vok z Rožmberka své manželce Hedvice ze Schaumburgu dnes již zaniklou ves Poděhusy. Ve 14. století byl hrad, k němuž patřilo 17 vesnic, sídlem rožmberského purkrabího. Rožmberkové dávají hrad několikrát do zástavy, na přelomu 14. a 15. století je jedním ze zástavních držitelů bývalý purkrabí Vilém, který v té době užívá predikátu z Poděhus. V roce 1421 zaútočilo na hrad husitské vojsko vedené Janem Žižkou, které jej dobylo a vypálilo. Hrad, který patrně již nebyl obnoven, získává i s poplužním dvorem v roce 1481 Petr Kořenský z Terešova. V roce 1548 jsou Poděhusy označovány již jako pustý zámek a bratři Jiřík a Kryštof z Terešova je prodávají Janu Malovcovi z Malovic, který je připojuje ke svému dříteňskému panství. Pozůstatky hradu se nacházejí v nadmořské výšce 430 m na krátkém výběžku terasy nad Bezdrevským potokem. Hrad se skládá z nepravidelně lichoběžníkovitého jádra obklopeného ze tří stran mohutným příkopem a na Z chráněným prudkým svahem k potoku. Vyvýšené hradní jádro o rozměrech cca 35 × 30 m má mírně členitou vnitřní plochu se stopami několika objektů. Zbytky věžovité stavby uváděné A. Sedláčkem již není možné v terénu identifikovat. Na jeho obvodu se nacházejí pozůstatky vnitřní hradby dochované v podobě valu vysokého 0,4 m na J straně a až 2 m na V straně. Hlavním obranným prvkem hradu byl příkop, který jádro chránil z J, V a S strany. Zatímco na J straně je hluboký pouze 1,5 m a široký 5 m, na V straně dosahuje šířky 20 m a hloubky téměř 6 m. Severní větev příkopu je částečně vytesána do skály a pokračuje i ve svahu klesajícím k potoku. Na této straně se před příkopem nachází ještě val situovaný již ve svahu a na V straně ukončený malou plošinkou. V areálu hradu se nedochovaly žádné nadzemní zbytky zdiva. V roce 1883 byl při kopání na hradě nalezen železný klíč. Při povrchovém průzkumu v roce 2001 zde byl získán menší soubor keramiky a dalších nálezů z vrcholného středověku.