Monumentální sakrální architektura – dominanta středověkého královského města Znojma, situovaná na ostrožně nad údolím řeky Dyje. Síňové trojlodí s pětiboce uzavřeným presbytářem, k jehož severní stěně přiléhá dvoupatrová sakristie, bylo budováno postupně na místě staršího kostela (zal. kolem roku 1100), po požáru v r. 1335. Stavba, na jejímž budování měla mj. podíl parléřovsky orientovaná huť, jež patrně prošla rakouským (vídeňským) prostředím, patří mezi nejvýznamnější sakrální stavby na Moravě. Gotický chrám byl dobudován koncem 15. století. Před r. 1470 byl do západní části trojlodí vestavěn gotický kůr, přímo odvozený od kůru v dómu sv. Štěpána ve Vídni. V letech 1848 -1851 byla vybudována nová neogotická zvonice při závěru presbytáře, jež nahradila dvojici starších věží po stranách presbytáře. V interiéru kostela sv. Mikuláše jsou dochovány středověké a barokní nástěnné malby. Výjimečné uměleckohistorické hodnoty je také inventář kostela, například gotická kamenná křtitelnice, barokní oltářní architektura, kazatelna a další sochařská a malířská díla. Farní budova o třech křídlech soustředěných kolem nádvoří je ve své stavební podstatě středověká a renesanční stavba s dvorním půlkulatým arkýřem. Na dvorních fasádách je zachováno sgrafitové kvádrování. Jižní fasáda nad údolím řeky Dyje je ranně barokní vestavba do parkánového zdiva městského opevnění. V době klasicismu byla dostavěna východní zeď s bránou, která uzavřela farní nádvoří. Dvoupodlažní pozdně gotická bývalá hřbitovní kaple sv. Anny a sv. Martina, zvaná Svatováclavská, byla vybudovaná na stavbě staršího kruhového zahloubeného karneru patrně r. 1523. Kaple má unikátní konstrukční systém - ve spodním podlaží je zasunut dovnitř kaple s vnitřním ochozem, v horním podlaží je naopak vysunut vně kaple, kde nese vnější pochozí ochoz.