Základní škola Seifertova

Budova školy pro sídliště Jihlava-jih byla koncipována jako 27. třídní ZDŠ v někdejší Leninově ulici (dnes Seifertova), jako 12. blok sídliště. Projekční činnost zajistila inženýrsko-projektová organizace Stavoinvesta (Jihlava, Hluboká 8) na jaře roku 1967. Zodpovědným projektantem byl Ing. Seliga, vedoucím projektu Ing. Jiří Herzán (pokračovatel v rodové linii někdejšího třebíčského stavitelského rodu). Stavba byla povolena rozhodnutím odboru pro výstavbu Městského národního výboru ze dne 14. 2. 1968, rozhodnutí o uvedení stavby do trvalého provozu (užívání) 27. 12. 1973, ačkoliv slavnostně byla otevřena už 1. 9. 1972. Od roku 1980 byly postupně otevírány třídy se sportovní specializací (lední hokej, gymnastika). Průčelní vstup do pětipodlažní budovy školy je situován symetricky na střed jižní fasády. Toto jižní průčelí je dostupné z přilehlého parku vnitrobloku rodinných domů ulic Seifertova a Svatopluka Čecha. Park se nachází na jih od podélného průčelí a zajišťuje tak prosluněnost přilehlých interiérových prostor. Od západu se do vnitrobloku vstupuje otevřeným průchodem západního čtyřpodlažního traktu, na východ od centrální budovy, po spojovacím krčku, se nachází tělocvična. V jihovýchodní části prostranství lze opět vystoupit do ulic, kde je situováno jižní sídliště na ulici Zahradní. Architektonicky byla budova nositelem ducha bruselského vlivu, což se projevilo nejen při materiálovém, ale zejména tektonickém řešení vč. detailů. Ty však doznaly změn v porevolučních úpravách, kdy byly měněny podlahové krytiny interiérů i svítidla, po roce 2000 byl přistavěn výtah, vyměněny některé interiérové dveře. V exteriérovém plášti byla v letech 2007-2008 budova zateplena a osazena plastová okna. Velká tělocvična, která byla projektována rovněž v roce 1967, prošla rekonstrukcí v roce 2016. Konstrukčně byla navržena z tradičních cihel na cementovou maltu a opatřena břízolitovou omítkou (přírodní odst. 00 a barvy sytě červené 144 podle vzorníku PS Brno). Původní interiérové podlahy tělocvičny byly z PVC, teracových dlaždic, vnitřní obklady z bělinových obkladaček barvy bílé. V jižní fasádě má tělocvična navrženo deset oken v kombinaci skleněných širokých oken ve dvou řadách s plochou mezi nimi vyplněnou z luxferů. Původně všechny okenní a dveřní výplně ze dřeva. V létě roku 1967 byl vypracován rovněž samostatným projektem návrh k výstavbě jídelny, opět ve Stavoprojektu, zodpovědným projektantem byl Ing. Svatoň a vedoucím projektu byl Ing. arch. Jiří Herzán.