Stavba založená na obdélníkovém půdoryse 80 x 63 m se čtyřmi křídly po obvodu a s vnitřním atriem, ve kterém se nachází hmota objektu auly, zastřešená skleněnou valbovou střechou. Čelní křídlo orientované do ulice Veveří je čtyřpodlažní, na obou nárožích akcentované převýšenými hmotami. Ostatní křídla třípodlažní. Budova má dvě podzemní podlaží situovaná pod celým půdorysem. Kubusové hmoty křídel jsou zastřešeny rovnou střechou, se dvěma světlíky v zadním křídle a sedlovou stříškou o mírném sklonu v křídle předním. Převýšené hmoty bočních částí u hlavního křídla budovy jsou zastřešeny mírnými valbovými stříškami. Nástupní část budovy, orientovaná do parku směrem k ulici Veveří, je ve střední části obložena bílým travertinem, který kontrastuje s půdorysně mírně ustupujícími nárožními převýšenými částmi z režného zdiva, obojí nad lavicovým žulovým soklem. Zbývající části budovy jsou realizované v kombinaci režného zdiva, pískovcového obkladu a omítky ve světlém odstínu okru. Vstupní průčelí má v předstupující části s travertinovým obkladem celkem jedenáct os otvorů, zdůrazněných po stranách pilastry vysokého řádu, přetnutými nad druhým nadzemním podlažím jednoduchou kordonovou římsou. Nad třetím nadzemním podlažím probíhá výrazná dvojitá kordonová římsa, ve druhé řadě rytmizovaná předstupujícími profilovanými kvádrovými konzolkami. Střední část fasády je zakončena travertinovou profilovanou korunní římsou, rytmizovanou prolamováním s vnořenými obdélníkovými metopami, která u bočních nárožních hmot přetíná režné zdivo a stává se tak římsou kordonovou. Obě nárožní hmoty pak pokračují výškově nástavbou zdivem a jsou zakončeny jednoduchou travertinovou korunní římsou, probíhající po celém obvodu obou převýšených nároží. Ve třech středových osách otvorů prvního nadzemního podlaží jsou otvory členěny na dvě úrovně – trojice vstupních dvoudílných dveří s předstupujícími hmotami nadpraží, zdůrazněnými na střed každého z těchto otvorů osazeným výrazným obdélníkovým předstupujícím prvkem. Nad vstupními dveřmi jsou situována dvoudílná okna s ozdobnými mřížemi. Na vstupní část navazuje v exteriéru kamenné schodiště, lemované po stranách lavicovým soklem vytaženým z budovy, nad nímž jsou do fasády ukotveny kovové nosníky vynášející vlajkové stožáry. Křídla vstupních dveří jsou dělena výškově na tři části a opatřena ozdobným kováním. Prosvětlení dveří zajišťují prosklené obdélníkové otvory na výšku, vytvářející rastr 2 x 3 otvory u každého křídla. Okna prvního i druhého nadzemního podlaží mají zdůrazněné parapetní římsy, pod kterými se nacházejí v parapetních částech obdélníkové vystupující plochy. Všechna okna jsou členěna výškově poutci na 2 díly a sloupky na 3 díly, každé okno tedy sestává z šesti na výšku orientovaných obdélných tabulí, s výjimkou oken v přízemí, která jsou navíc doplněna nadsvětlíky dělenými středovými sloupky. Okenní otvory třetího nadzemního podlaží jsou situovány přímo mezi dvěma (výše popsanými) kordonovými římsami. Okna čtvrtého nadzemního podlaží dosedají na dvojitou kordonovou římsu a v nadokenní části jsou zdůrazněny ustupujícími (negativními) plochami. Na pravé nárožní části je v úrovni nadpraží oken v přízemí osazen kovový nápis s názvem fakulty. Nárožní převýšené hmoty budovy jsou řešeny u západní i východní fasády obdobně a na ně navazující nižší hmoty bočních křídel pohledově zcela shodně u obou fasád. Vzhledem ke svažitosti terénu pak první podzemní podlaží navazujících nižších bočních křídel doléhá v zadní části takřka na terén, takže z bočních pohledů vytváří dojem nadzemního podlaží. V lavicových soklech převýšených nároží jsou v bočních fasádách ve třech osách umístěny anglické dvorky s okny. Plocha z režného cihelného zdiva přiléhající přímo k nároží je členěna na tři osy okenních otvorů a okna v každém podlaží tak vytváří pravidelný rastr 3 x 4 otvorů, každý z nich dělený poutcem a sloupkem na 4 části a lemovaný travertinovou šambránou. Nad těmito okny probíhá již zmíněná přetažená korunní římsa z hlavní fasády, která zde vytváří římsu kordonovou, nad kterou pokračuje režné cihelné zdivo, zakončené již zmíněnou jednoduchou korunní travertinovou římsou probíhající po celém obvodu převýšené hmoty. Pokračující části převýšeného nároží směrem dozadu budovy mírně půdorysně předstupují a okna jsou rozvržena výškově do mezipater. Kordonová římsa z nárožní části zde opět přechází v římsu korunní u předstupující části nárožní hmoty. Režné zdivo je zde navíc přetnuto kordonovou římsou, která pokračuje do nižších křídel budovy jako římsa korunní. Nad touto římsou se u zvýšené hmoty nároží v levé fasádě od hlavního vstupu nachází tři okna, navazující na osy oken v nižších podlažích. Pod kordonovou římsou je režné zdivo vytaženo do vysokých pilastrů, průběžných dolů až do žulového soklu. Parapetní a nadokenní části tří os otvorů jsou provedeny rovněž ve světlé pískové barvě s plastickými vlysy ve tvaru živého čtverce a spolu s okny vytváří dojem pásu umocňujícího působení režného zdiva jako pilastrů vysokého řádu. Okna jsou členěna drobnějším rastrem profilů na menší čtvercové díly. U pravé fasády od vstupního křídla je v této části centrálně situovaný boční vstup přímo z terénu do mezipatra mezi přízemím a prvním podzemním podlažím. U pokračujících nižších částí obou bočních křídel budovy je oproti hlavnímu křídlu a nárožním převýšeným hmotám kladen důraz na horizontální členění. Nad soklem v úrovni prvního podzemního podlaží s pískovcovou horizontální rustikou probíhá jednoduchá římsa, nad kterou se střídají pásy parapetních a nadokenních částí z režného zdiva s pásy omítky ve světle okrovém provedení, ve kterých jsou zakomponována okna. Mezi okny je rytmizace šestnácti okenních os podpořena obdélnými štukovými zrcadly posazenými na výšku. Každé z oken je členěno na 3 x 2 díly poutcem a sloupky. Fasáda je zakončena korunní římsou, která navazuje na kordonovou římsu převýšené hmoty. Každé okno druhého a třetího nadzemního podlaží je členěno poutcem a sloupky na 3 x 2 díly, okna prvního nadzemního podlaží mají navíc nadsvětlík členěný sloupkem na dva díly. Okna podzemního podlaží, vystupující u bočních fasád nad terén a rozmístěná v pásové rustice soklu jsou členěna na 2 x 2 díly. Mezi šestou a sedmou okenní osou od zadních nároží objektu jsou namísto oken umístěny vstupy s dvoukřídlými vraty, v horní části vždy rastrově prosklenými. Pod okny prvního suterénního podlaží probíhá průběžná parapetní římsa. U fasády orientované do Björnsnova sadu klesá terén v zadní části budovy nejvíce, takže se do fasády promítá i několik oken v anglických dvorcích od druhého podzemního podlaží budovy. U zadního křídla budovy, orientovaného směrem k Moravské zemské knihovně, je fasáda koncipována symetricky a ve střední části je křídlo tvořeno nižším předstupujícím blokem. Pískovcová horizontální rustika probíhá přes první i druhé podzemní podlaží. Těsně nad úrovní terénu jsou umístěna horizontální obdélníková okénka druhého suterénního podlaží, následuje parapetní průběžná pískovcová římsa, na kterou dosedají okna prvního podzemního podlaží, mezi kterými jsou rozmístěny pravidelně bodové krychlové pískovcové kvádry, vystupující z horizontální rustiky, která je zakončena průběžnou římsou. Ve vystupující středové hmotě se nachází celkem jedenáct os otvorů ve fasádě z režného cihelného zdiva v rytmu 5-1-5, se středovým nástupem do prvního podzemního podlaží a zdůrazněnou středovou mírně ustupující osou s okny umístěnými v mezipatrech. Okna nad vstupní částí jsou výškově rozrůzněná a lemovaná šambránami světle pískové barvy. Pět os oken po každé straně od vstupu je v prvním, druhém a třetím nadzemním podlaží doplněno profilovanými průběžnými parapetními a nadokenními římsami světle pískové barvy. Nižší předstupující hmota zadní fasády je zakončena samostatnou korunní světle pískovou římsou, zatímco u obou mírně vyšších postranních částí pokračuje přetažená korunní římsa z bočních fasád budovy. Z obou stran předstupující části této fasády přiléhá k vystupující hmotě jedna osa výškově rozrůzněných oken, které jsou lemovány šambránami ve světlé pískové barevnosti, V pravé části zadní fasády se nachází v ose otvorů ještě další vstup do prvního suterénního podlaží. Fasády v atriu jsou omítané, provedené ve světlé pískové barevnosti, s pravidelně rozmístěnými okenními otvory. Dispozičně je řešen vstup do objektu v hlavním křídle orientovaném do ulice Veveří přes vstupní halu s vrátnicí do prostorné haly se šatnami po stranách. Tato hala je prosvětlená luxfery osazenými do tří polí průběžného rastru mezi železobetonovými klenebními pasy ve valené mírné klenbě, vynesené na pilastrech. Z této haly jsou přístupná schodiště do pater, nacházející se v obou bočních křídlech budovy. V zadním křídle budovy jsou po obou stranách situována ještě podružná schodiště. Přímo od vstupu lze přes zmíněnou halu se šatnami projít do stupňovitě uspořádané auly, která je situována ve vnitřním atriu. V prvním nadzemním podlaží se nachází také pokladna a podatelna, knihkupectví, kavárna, kanceláře a menší učebny v bočních křídlech budovy, v zadním křídle se pak nachází stupňovitě uspořádané větší posluchárny. Ve druhém nadzemním podlaží je situován v hlavním křídle sekretariát a děkanát fakulty, v ostatních křídlech kanceláře a posluchárny. Kanceláře a posluchárny jednotlivých kateder jsou situovány i ve třetím nadzemním podlaží a čtvrtém nadzemním podlaží hlavního křídla. V podkroví vyvýšených hmot hlavního křídla se ještě nacházejí kanceláře doktorského studia. Od vstupu v prvním nadzemním podlaží se lze po pravém bočním schodišti dostat do prvního podzemního podlaží s knihovnou se studovnami a jejím zázemím (pod hlavním a levým bočním křídlem), bufetem, menzou a kuchyní (v zadním křídle) a kancelářemi v pravém bočním křídle budovy. Ve druhém podzemním podlaží se nachází depozitáře knihovny a technické a provozní zázemí, včetně strojoven a skladů. Převážná část budovy je pojata dispozičně jako dvoutrakt (chodba a kanceláře či studovny). Čtvrté nadzemní podlaží hlavního křídla je trojtraktové, se střední chodbou, stejně jako obě boční křídla a zadní část budovy v prvním suterénním podlaží. U budovy převažuje stěnový zděný nosný systém konstrukcí, avšak u velké nástupní haly a části dispozice knihovny i v některých dílčích případech (jídelna v prvním podzemním podlaží, část čtvrtého nadzemního podlaží v hlavním křídle) jsou využity železobetonové pilíře (skeletový systém). Na fasádách se nachází původní travertinové obklady, dochované je i režné zdivo a vstupní dveře do budovy. Hodnotným a z velké části původním materiálem použitým v interiéru je mramor obkladů stěn i dílčích prvků v prvním nadzemním podlaží ve vstupní hale a prostorné hale s průchodem do auly s původním obrazem Prométhea přinášejícím lidstvu oheň. V budově se nachází vedle znovuobjeveného základního kamene s archiváliemi také řada původních prvků – ocelová okna prosvětlující obě boční schodiště (vnější i vnitřní s původními vitrážemi), kování, svítidla, konferenční stůl umístěný před nástupem do auly apod.