smuteční síň

Soutěž na obřadní síň s krematoriem pro městský hřbitov v Kolíně – Zálabí byla vyhlášena již v roce 1943. Rozsáhlé soutěže se zúčastnila řada předních architektů, například Josef Hlaváček (I. cena), Emanuel Hruška (II. cena), Rudolf Junker (III. cena), Jindřich Krise, Daniel Knotek a Ivan Sonnenschein, Jan Gillar, Josef Bradáč, Jiří Gočár, Stanislav Semerád, Josef Kittrich a Emanuela Kittrichová, Gustav Paul a František Čermák atd. Všechny návrhy byly ovlivněné nastupujícím monumentalismem. Vzhledem k finanční situaci města a stavebnímu útlumu za protektorátu projekt nebyl realizován. Potřeba výstavby obřadní síně znovu vyvstala v padesátých letech. Projekt Státního projektového ústavu vypracoval Ing. arch. Karel Polívka. Původně pracoval na verzi obřadní síně s krematoriem, které mělo být realizováno ve druhé stavební etapě. Dokončena však byla jen obřadní síň. Obřadní síň je situována ve východní části hřbitova. Spolu s novostavbou síně byla v projektu řešena celá kompozice této krajní části hřbitovního okrsku, s hlavní bránou, vrátnicí a přístupovými cestami. Obřadní síň tvoří ukončující prvek průhledové osy určené přístupovou ulicí (Ke hřbitovu). Stala se dominantou vstupní části hřbitova. Konstrukce budovy je železobetonová. Vzhledem ke své architektonické podobě působí lehce a vzdušně. Autor projektu tohoto efektu dosáhl pomocí vysoké sedlové střechy s velkým sklonem a předsazeným sloupovým ochozem. Ostatní utilitární části obřadní síně výrazově potlačil. Jsou jen doplňujícím a uzavírajícím prvkem architektonického rámce. Štít průčelí zdobí socha truchlící postavy. Interiér tvoří tři prostory, nástupní část má prostor otevřený do vysoké střechy.