Raně středověké hradiště zaujímá vrcholovou partii a svahy zalesněného kopce Kněží hora, nad řekou Otavou. Trojdílné hradiště se skládá z akropole a dvou předhradí, které se rozkládají na přírodou méně chráněné S a V straně. Oválná akropole o rozměrech 250 × 70 m zaujímá Z a střední část vrcholové plošiny kopce. Po celém obvodu je chráněna valem, který sleduje hranu plošiny a na V straně, kde je opevnění nejmohutnější, ji v místě nejvyššího bodu kopce příčně přepažuje. Trojdílné hradiště se skládá z akropole a dvou předhradí, které se rozkládají na přírodou méně chráněné S a V straně. Oválná akropole o rozměrech 250 × 70 m zaujímá Z a střední část vrcholové plošiny kopce. Po celém obvodu je chráněna valem, který sleduje hranu plošiny a na V straně, kde je opevnění nejmohutnější, ji v místě nejvyššího bodu kopce příčně přepažuje. Val akropole je široký 6 – 8 m, jeho vnitřní výška se pohybuje kolem 0,5 m, vnější výška je 2 m na J straně a 3 m na S straně. Za pozůstatek původního vstupu do akropole lze považovat přerušení valu u jeho JZ nároží. Mírně členitá vnitřní plocha akropole zvolna stoupá k V, oba její boky se sklánějí k J a S svahu kopce. Vnitřní předhradí o šířce asi 100 m se k akropoli přimyká na S a V straně, kde zaujímá zhruba horní polovinu svahu kopce a V část vrcholové plošiny. Chráněno bylo dvojitou linií opevnění dochovanou v podobě dvojice paralelně probíhajících valů s vnějšími příkopy. Šíře celého fortifikačního systému dosahuje asi 22 m, délka přesahuje 400 m. Původní brána do vnitřního předhradí se nacházela v jeho Z části, zatímco vnitřní val je zde pouze přerušen, oba konce valu vnějšího se zde částečně překrývají a vytvářejí tak krátkou ulicovitou bránu. Opevnění vnitřního předhradí se na Z straně připojuje ke hraně srázu nad Březovým potokem. Na V straně obtáčí vrcholovou plošinu kopce a je ukončeno na srázem nad Otavou. V těchto místech začíná další rovný val o šířce až 15 m a výšce 3 m, který šikmo po svahu klesá až k úpatí kopce u řeky Otavy. Původní forma napojení tohoto valu na opevnění vnitřního předhradí je nejistá, neboť tudy prochází novodobá cesta. Tento val může indikovat existenci dalšího J předhradí nebo zajišťoval bezpečný přístup k vodnímu zdroji.Vnější předhradí se rozkládá na S a SV straně hradiště, kde zaujímá dolní polovinu svahu až k úpatí kopce. Jeho délka je asi 500 m, šířka 80 m, přičemž směrem s V se postupně zužuje, až vytváří protáhlý výběžek kopírující průběh opevnění vnitřního předhradí. Fortifikace vnějšího předhradí je dochována v podobě mohutného valu s vnějším příkopem, který je v terénu patrný pouze na V straně. Val široký až 15 m je na vnější straně vysoký 4 – 5 m, na vnitřní kolem 2 m. Jeho hlavní část na S straně probíhá po úpatí svahu. Na Z straně vytváří výrazný oblouk a po hraně údolí potoka stoupá do svahu, v jehož horní části se napojuje na opevnění vnitřního předhradí. Na V straně val šikmo stoupá do mírného svahu až na temeno hřbetu, zde se pravoúhle zalamuje a připojuje k valu vnitřního předhradí. Ve střední části opevnění se nacházel hlavní vstup do hradiště zachovaný v podobě klešťovité brány. Brána s dovnitř zataženými rameny je široká asi 6 m, obě ramena jsou dlouhá 8 m. Hradiště o rozloze asi 8 ha se rozkládá na ploše 380 × 220 m.