Na konci skalnatého ostrohu vypínajícím se nad řekou Malší stojí ve výšce 533 m.n.m. jihovýchodně od stejnojmenné vsi z doby okolo přelomu 13. a 14 století hrad Pořešín. Do psané historie vstoupil březnem l.p. 1312, kdy zde svou službu zakončil purkrabí Jan z Vracova. Tento hrad byl majetkem mocného rodu pánů Bavorů ze Strakonic. V roce 1418 zemřel Markvart II. a tak rod vymřel po meči. V roce 1434 se za podivných okolností hradu zmocnil císařským výnosem mocný Oldřich z Rožmberka. To se stalo hradu osudným. Oldřich z obavy, aby se hradu nezmocnili nepřátelé a z části i z ekonomických důvodů, nechal hrad vypálit a rozbořit jeho opevnění. Pořešín se řadí k hradům s plášťovou hradbou, což značí, že obrana hradu byla pasivní. Hrad měl dvě předhradí a tudíž tři vstupní brány. Dle výzkumu z roku 2010 však vyplývá, že hrad byl vybaven kruhovou věží, neměla však zřejmě takového významu. V areálech obou předhradí dnes není kromě zbytků věže první brány stop po další zástavbě (hradba se dochovala ve větších střepech). Hradní jádro obíhala lomená hradba, k níž byl na jižní straně přistavěn palác. Později byly k hradbě přistavěny další objekty. Z hradního jádra dnes můžeme obdivovat části lomené hradby, část zdiva paláce a střepy zdiva ostatních objektů. Vstup do vnitřní části hradu chránili kromě dvou předhradí, ještě tři široké příčné příkopy, které umožňovaly vstup pouze ze severozápadu hlavní věžovou branou, jejíž zbytky jsou doposud viditelné. Přístupová cesta pokračovala ještě čtyřmi branami, umístěnými v plášťových hradbách jednotlivých předhradí. Zachovala se však pouze jediná a to ve druhém předhradí. Na protější straně ostrohu, se proti hlavní bráně vypínají zbytky jediné obytné budovy, dvoupatrového paláce, který byl příčnou zdí rozdělen na dvě části. Z paláce stojí dnes pouze severovýchodní část, obrácena do nádvoří a boční zdi. Celá venkovní zeď i s plášťovou hradbou je zbořena. Také z ostatních křídel paláce zbyly jen trosky. Z přízemí je patrné, že pokoje v patrech byly přístupny z hradního nádvoří po dřevěné, již rozpadlé pavlači a tvořily bezesporu hlavní obytné místnosti hradu. Tuto skutečnost dokazují i zbytky krbu na jihovýchodní boční stěně paláce. Nad hlavními pokoji bylo umístěno ještě několik menších komůrek.