Třísovské oppidum o celkové rozloze 26 ha se rozkládá na vyvýšeném ostrohu chráněném na J straně řekou Vltavou a na straně severní údolím Křemžského potoka, strmé svahy k oběma vodním toků dosahují výšky až 70 m. Na obou nechráněných stranách bylo oppidum opevněno důkladným fortifikačním systémem se dvěma klešťovými branami. Hlavní opevnění se nacházelo na Z straně, kde zůstaly zachovány dvě linie valů s vnějšími příkopy. Mohutnější vnitřní val má základnu širokou 7 m, jeho původní výška se pohybovala mezi 4 – 5 m. Původní hradba měla kamennou čelní zeď s lícem tvořeným pásy velkých kamenných desek. V prostoru mezi oběma valy bylo zjištěno asi 70 příčných nízkých valů s příkopy, které měly bránit v pohybu nepříteli. Pod S akropolí bylo opevnění přerušeno mohutnou klešťovou bránou s dovnitř zataženými křídly. Příčný val navazující na bránu z vnější strany měl zřejmě zajišťovat přístup ke zdroji pitné vody. Opevnění na V straně bylo vybudována na nejužším místě šíje směřující k návrší „Ostrov“ v meandru Vltavy. Původně bylo tvořeno patrně dvěma pásy hradeb, do současnosti se dochovala jen vnitřní linie v podobě valu přerušeného klešťovou branou. Vnitřní ploše dominují dvě vyvýšené akropole ležící v SZ a JZ rohu oppida. Na terasovitě upravených svazích akropolí byly archeologickým výzkumem zjištěny obytné stavby a dílna na zpracování bronzových výrobků. Unikátním nálezem je oktogonální sakrální stavba s kůlovou konstrukcí odkrytá na temeni severní akropole. Rovněž v centrální části vnitřní plochy oppida byly zachyceny zahloubené i povrchové chaty se zásobními jamami. Dokladem odlévání mincí je zlomek destičky s jamkami na tavení zlata.