židovský hřbitov

1) soubor náhrobků 2) ohradní zeď Židovský hřbitov v Telicích má přibližně obdélný půdorys, s delší stranou probíhající ve směru východ – západ. Nejstarší jádro hřbitova leží ve východní části pozemku a nevýrazný terénní zlom, probíhající od severu k jihu, je zřejmě stopou po někdejší západní ohradní zdi. Stávající obvod hřbitova je vymezen kamennou, zčásti ještě omítanou ohradní zdí – ta se dochovala v souvislém úseku na severní, západní a jižní straně, na východní straně pouze v torzálním stavu. Od západu vedl na hřbitov hlavní vstup přes márnici (zčásti dochován), na západním okraji severního úseku zdi je vložena drobná branka. Na hřbitově se dnes nachází celkem 241 náhrobků v různém stavu dochování, převážná část stojící, velká část ležící. Náhrobky patří zemřelým nejen z lokalit, tvořících telickou židovskou obec (Telice, Prostiboř, Darmyšl), ale i z dalších, často vzdálených míst (Nedražice, Mířkov, Kladruby, Stříbro, Zámělíč, Přívozec, Planá). Na hřbitově najdeme i 3 náhrobky válečných uprchlíků z Bukoviny a 2 náhrobky zemřelých, pocházejících z polského Kazimierze. Nejstarší čitelný náhrobek je datován do r. 1746, nejmladší je z r. 1935. Nejstarší náhrobky jsou na východní straně hřbitova. Židovské osídlení v lokalitě od 2. desetiletí 18. století, tehdy také pravděpodobně založen hřbitov. Východní jádro hřbitova, kde se pohřbívalo do počátku 19,. století, bylo vzhledem k nedostatku místa ve dvou etapách rozšířeno západním směrem – nejprve po r. 1801 a následně v r. 1905. Na hřbitově se nacházejí náhrobky v rozmezí let 1746 až 1935. Židovská obec se sídlem v Telicích zahrnovala i nedalekou Prostiboř a Darmyšl. V Telicích stávala nejprve dřevěná synagoga s malovanými interiéry, zničená při požáru po úderu blesku v r. 1878 a již dále neobnovená. Následně byl jako modlitebna využíván obecní dům. Mladší zděná synagoga v Prostiboři existovala do r. 1923, kdy byla z větší části zbořena (část dosud dochována).