Stav 2018: Po intenzivní přestavbě se zachoval obvodový plášť. Střecha a vnitřní konstrukce nové. Dům čp.1791/25 v Riegrově ulici v Českých Budějovicích je situován v Pražském předměstí, na nároží ulic Riegrova a Jírovcova. Jde o patrový obdélný nepodsklepený klasicistní dům s pozdější secesní fasádou, uzavřený sedlovou střechou krytou pálenými francouzskými drážkovými taškami, s osazenými dešťovými žlaby se svody. Dům byl postaven v letech 1819-1820 pro Antonína Pokorného, autor projektu není úplně jasný, vyhotovil ho buď Jan Marek Hofer, nebo přední jihočeský stavitel té doby Josef Bednařík. V domě byl roku 1835 Jakubem Wittnerem otevřen tradiční hostinec, fungující až do druhé poloviny 20. století. V něm se nejen soustředil společenský život obyvatel nově vznikající zástavby, ale podle dobových zpráv byl Alžír také oblíbeným „výletním“ hostincem pro obyvatele vnitřního města. Koncem 19. a začátkem 20. století jednalo o významné centrum kulturního, veřejného a politického života budějovických Čechů, kde se pracovalo na zrovnoprávnění českého obyvatelstva Českých Budějovic se zdejšími Němci. Probíhaly tu politické schůze a vznikl tady divadelní sál, který vytvořil protipól německého městského divadla. V Alžíru se také promítalo vůbec první filmové představení v Českých Budějovicích. Průčelí: Úprava fasády, provedená v roce 1910 na východní a jižní straně domu, patřila k nejčistším projevům secese v Českých Budějovicích, novějšími opravami však byla částečně degradovaná. Východní průčelí, obrácené do ulice Jírovcovy, je v současné době jednoduché, bez soklu, tříosé, dřevěná okna ve tvaru písmene T jsou špaletová, dolní dvoukřídlá část je dovnitř otvíravá, horní vodorovná křídla jsou sklopná, okna jsou osazena ve středně hlubokých špaletách. V přízemí je pravé okno slepé, zbývající dvě jsou zakryta novodobými dřevěnými okenicemi. Na průčelí volně navazuje trojúhelný lomený štít, pohledově oddělený pouze třemi jemnými vodorovnými linkami. Plocha štítu je zdůrazněna plastickým římsovým rámem, ve středu je vyveden velký kruhový secesní dekor s maskaronem v horní části a vegetabilním motivem po velké části obvodu. Dekor je v dolní části prolomen dvěma svisle obdélnými okénky s dvoutabulkovou výplní, která se dochovala jen u levého okénka. Okénka jsou posazena na předsazených parapetních římsách s oplechováním, obě okénka jsou překlenuta výše položenou společnou nadokenní římsou, zdobenou vejcovcem. Pod ní ve středu je osazena konzolka s izolátory elektropřívodu, obdobná ele. konzolka se nachází při pravé straně štítu, v ploše jsou osazeny ještě další tři jiné konzolky či úchyty. Horní hrana mírně nad rovinu střechy převýšeného štítu je chráněna pozinkovaným plechem. Omítka je novější, hrubá stříkaná. Jižní průčelí do Riegrovy ulice je tříosé, členěné horizontálně kordonovou římsou, se čtvercovými dřevěnými špaletovými dvoukřídlovými, dvoutabulovými, ven a dovnitř otvíravými okny, okna v přízemí jsou řešena jako dvoutabulová s horními ventilačními křídly. V přízemí je rytmus oken porušen, pravé okno je posunuto vlevo a místo něho je umístěn vstup do budovy, uzavřený novodobými dvoukřídlovými palubovými dveřmi. Všechna okna v přízemí a vstup jsou na vnější straně zabedněny. Okna v patře jsou zvýrazněna šambránami s geometrickými vzory. Plocha fasády je zdobena pásy s rostlinnými vzory, vodorovně obdélným rámem s konkávně projmutými horními rohy a čabrakami v dolních rozích, v přízemí nad dvěma okny zleva jsou vyvedeny pásy s geometrickými vzory. Korunová římsa je profilovaná. Omítka je obdobná jako u východního průčelí. Západní dvorní průčelí je prosté, bez soklu a architektonických detailů, s hladkou omítkou s bílým vápenným nátěrem. Je dvouosé, se dvěma nestejně velkými okny, z nichž větší je prolomeno v ose průčelí, druhé menší vlevo od něho, pod ním je umístěn vstup do budovy, uzavřený novodobými palubkovými dveřmi. Okna jsou novodobá, celoplošná, u středního je vložena novodobá mříž. Průčelí plynule přechází v trojúhelný prostý štít, prolomený v pravé části menším svisle obdélným okénkem s novodobou výplní. V ploše průčelí je osazeno několik konzol bývalého elektrického vedení. Severní průčelí je prosté, bez soklu, s hladkou omítkou, prolomené jedním malým okenním otvorem v patře, uzavřeným novodobý dřevěným zdvojeným jednotabulovým okénkem ve hluboké špaletě. V ploše jsou patrny statické závady ve formě trhlin. K průčelí přiléhá montovaný plechový sklad.