Náhrobek je raným dílem v secesním slohu akademického sochaře Julia Pelikána, který se narodil v nedalekém Novém Veselí. Po studiu na odborné škole kamenické v Hořicích v letech 1901 - 1905 odešel na praxi do Německa. Datace výše uvedeného díla rokem 1909 by odpovídala prvnímu roku jeho studia na AMU v Praze, kde studoval pod vedením J. V. Myslbeka a Jana Štursy. Na obdélném soklu je na kamenném sedátku pokrytém květy růží vyobrazena ve vysokém reliéfu sedící postava mladé dívky oblečené do splývavého roucha. Dívka má dlouhé, volně spletené vlasy, zrak upírá vzhůru. Její ruce jsou pevně sepjaty, nohy jsou bosé. Tělo se přimyká ke štíhlému hranolovitému sloupu, jenž je v horní části zdoben reliéfním dekorativním pásem s rostlinným motivem a nahoře a dole spadanými okvětními růžovými lístky. Deska za postavou dívky je hladká, bez ozdob, pouze nahoře je vytesáno jméno nebožtíka. Na desce je položen nástavec s obdélným reliéfem mužské tváře a tesaným nápisem na vrcholu. Na přední straně soklu vpravo nahoře je věnování autora. Náhrobek je určen pro čelní pohled.