Most je svou osou situován SV – JZ. Přemosťuje údolní nivu řeky Malše. Ta protéká pod jeho SV obloukem, ostatní oblouky jsou inundační. Je konstruován jako kamenný, tříobloukový, kolmý, s horní mostovkou. Délka mostu je 42,40 m, šířka 6,73 m, volná šířka 5,65 m, výška u oblouku s řečištěm 9,80 m, u inundačních oblouků 9,20 m a délka přemostění je 40,65 m. Most vystavěn z lomového kamene, lícní plochy opěr a pilířů obloženy tesanými kamennými kvádry výšky 32 až 45 cm, nadezdívky a parapetní zídky opatřeny hrubou cementovou omítkou. Oba střední návodní pilíře má čela s polokruhově upraveným zhlavím, předsazenými před čelo mostu, obloženými tesanými kvádry a završenými kamennou profilovanou římsou s kulovým vrchlíkem. Čela nadezdívek nad vrcholy kleneb z obou stran prostupují kamenné chrliče, osazené těsně nad dimenzí klenby. Oblouky obou kleneb jsou polokruhové, mírně stlačené, o světlosti 11,00 m. Dimenze klenby je 64 cm. Vrcholnice klenby je vodorovná, 1,40 m pod nynější niveletou, u obou JZ oblouků 5,40 m nad povrchem terénu nivy, u SV oblouku 6,00 m nad korytem řeky. Most vrcholí po obou stranách zděnými zídkami, výšky 100 cm, šířky 50 cm, jež jsou v koruně obloženy kamennými tesanými deskami o síle 18 cm, širokými 54 cm, rozdílných délek, přesahujícími zdi na vnější straně cca o 4 cm. Konec severní zídky na východní straně (ve směru na Komařice) v délce cca 5 m byl v roce 2004 pobořen při nehodě nákladního automobilu a následně opět dozděn. Při opravě však nebylo dodrženo závazné stanovisko a při zdění bylo místo lomového kamene použito novodobých tvárnic. Zdivo bylo opatřeno adekvátní omítkou a jeho parapet obložen nově otesaným kamennými deskami. Křídla mostu jsou šikmá, zděná z lomového kamene, jehož povrch je opatřen betonovým potěrem. Vozovka mostu je živičná, odvodněná do šesti chrličů. Na líci jihozápadní mostní opěry, 16 cm nad patou klenby, je vytesána výšková značka s datem 5.9.1888, ke které při velké vodě tento den vystoupila hladina vody. Historie: Most u Římova neměl pouze charakter místní komunikace, neboť byl součástí důležité silnice z Třeboně přes Ledenice, Komařice a Římov až k holkovské stanici koněspřežky. Na místě staršího, pravděpodobně zcela dřevěného mostu byla v roce 1852 postavena nová pevná mostní konstrukce s jedním středním a dvěma nábřežními kamennými pilíři a dřevěnou mostovkou zřízenou „ze silných dřev na způsob klenutí“. Provedení stavby měli pronajato pekař Jirka a hostinský Martin Šteffl, oba z blízkého Holkova. Vystavěním pilířů pověřili římovského zedníka Jana Čoučeru, tesařskou práci provedl nejmenovaný tesař z Komařic. Náklady na zřízení mostu dosáhly částky 4.000 zlatých. Na levém břehu došlo zároveň k navezení 27 sáhů (51 m) dlouhého náspu, po kterém vedla příjezdová komunikace; zeminu z protějšího pravého břehu navezl za 400 zlatých hostinský Jan Smudek. Na zřízení mostu přispívaly všechny okresy, jimiž probíhala třeboňsko-holkovská silnice: českobudějovický, lišovský a trhovosvinenský. Po pouhých dvanácti letech své existence vykazoval most značné poškození, takže se začalo uvažovat o jeho nahrazení mostem kamenným. V prosinci 1864 vypracoval Jan Čoučera plán, podle něhož by měl most mít čtyři kamenné oblouky – dva prostřední o rozpětí 10 m a dva krajní s rozpětím 4,5 m. Roku 1865 převzalo most do své správy nově ostavené okresní zastupitelstvo v Českých Budějovicích a zintensivnilo jednání o jeho přestavbě. Z ledna 1866 pochází další projekt, vyhotovený stavitelem Emanuelem Löbem z českobudějovického okresního stavebního úřadu, jenž navrhoval rovněž 4 oblouky; měly mít ovšem shodné rozpětí 7,9 m. Pravděpodobně současný návrh Mathiase Erdmanna počítal s pouhými dvěma oblouky o rozpětí 17,5 m. V roce 1868 se most nacházel v takovém stavu, že jeho přestavba byla prohlášena za nevyhnutelnou. Na jaře 1869 okresní výbor po místním šetření nařídil uzavření chatrného mostu pro těžké povozy, které měly nadále jezdit přes České Budějovice. Z tohoto důvodu byl také most opatřen závorou a sejmuto několik mostnic. Opakovaně se však objevil případ nedodržení tohoto zákazu – došlo k násilnému porušení závory a položení mostnic zpět. Konečně během léta 1869 byl zřízen nový kamenný most, jehož stavbu zadalo českobudějovické okresní zastupitelstvo Matěji Soukupovi z Mirkovic, který ji provedl za necelých 8.000 zlatých. Přes most se začalo jezdit 1. října 1869 a římovský kronikář o něm poznamenal, že „jest dobře dělán, krásně postavený tak, že není hned nablízku takového“. V roce 1870 byla u mostu zřízena závora, u které se pak až do počátku 20. století vybíralo mýto.