Situace – Areál je umístěný při jižním okraji zástavby historické části města. Situovaný je v nevýrazné poloze při řece Teplé, která protéká v těsném sousedství. Pohledově se kostel uplatňuje z okolních svahů, např. od J a SV. Objekt je založený na vodorovné ploše. Po délce severní fasády je dotažený ke zdivu asfaltový povrch chodníku. Na ostatních stranách je u paty stěn betonový chodníček. Od zdiva je terén na všechny strany vodorovný nebo minimálně odspádovaný. Po J a V straně kostela je zahrada s několika vzrostlými listnatými stromy. Před západním průčelím je parkově upravené prostranství. V těsném severním sousedství hlavní silnice, Mariánskolázeňské ulice a za ní je obytná zástavba. Při silnici je několik ořezaných listnatých stromů. 200 m jihovýchodně je autobusová zastávka. Na jihu za zahradou je hned řeka. Za řekou se nachází Goethova stezka. Dále pak terén stoupá do poměrně prudkého kopce, zvaného Jižní vrch. Tento svah je zalesněn smíšeným porostem. V porostu jsou zastoupeny jak listnaté dřeviny, tak jehličnany. Na vrcholu se nachází rozhledna. Tato lokalita je oblíbeným výletním místem turistů a lázeňských hostů. Rádi sem také zavítají sběrači hub a za letních dnů rovněž borůvek. Podloží je zde tvořeno převážně vyvřelými horninami. Dále od areálu je terén cca vodorovný k Z a J. Na ostatní strany pak prudce stoupá. Zhruba 50 m východně od kostela se nachází bývalá fara. Dispozice – Kostel není přesně orientovaný podle světových stran. Podélná osa probíhá téměř ve směru SZ-JV s presbytářem na JV, pro zjednodušení popisu se podélná osa uvažuje Z–V. Loď je obdélná a poměrně dlouhá. V krajních dílech podélných fasád jsou ploché obdélné rizality. Výrazněji užší presbytář je částečně vtažený do hmoty lodi. V půdorysu má lehce příčně obdélné pole a trojboký závěr, cca 3 strany pravidelného osmiúhelníka. V interiéru jsou diagonální stěny závěru segmentově prohnuté. Před středem západního průčelí se nachází věž o čtvercové základně. Východní stěna je založená na zdi lodi. J a S bok věže zakrývají přístavky. V rozsahu necelé horní třetiny výšky je změněný půdorys na pravidelný osmiúhelník. Přízemí slouží jako předsíň. 1. patro je přístupné ze severního přístavku. Ze 2. patra se chodí do půdy lodi a místnosti v podkroví severního přístavku. V posledním 4. patře je zvonová stolice a ve spodní části jsou hodinové ciferníky. Před západním portálem je mělký portikus obdélného půdorysu. Místnost v přízemí až 3. patře má okosené rohy. Půdorys ve zvonovém podlaží je pravidelný osmiboký. V SV koutu lodi je vydělená mírně obdélná sakristie. V JV rohu lodi je pak dispozičně stejná komora a nad ní oratoř. Přístup na oratoř je možný pouze zvenku. Po jižním a severním boku věže jsou dispozičně stejné přístavky zhruba čtvercového půdorysu. Podélná průčelí mají více předsazené fasádám lodi. Naopak západní stěny jsou od průčelí věže mírně posunuté. Interiéry jsou přístupné zvenku i z podkruchtí. V jižním přístavku je schodiště ke kruchtě. Ze schodiště v severním přístavku je zajištěný vstup do 1. patra věže a projít lze i na kruchtu. Ohrazení a vstupní brány – Zahrada je po jižní straně kostela na západě ohraničená plotem z drátěného pletiva, ostnatého drátu a trubkových sloupků. Stejný plot jde také od SV nároží lodi směrem k faře. Fara stejného architektonického výrazu jako kostel je umístěna směrem k JV.