vila Skt. Georg

Od počátku 20. let 20. století vzniká na okraji Karlových Varů nová vilová čtvrť nazvaná Horní Drahovice. V roce 1932 se rozhodl postavit si zde svou vilu karlovarský stavitel Julius Srb. Dne 19. dubna 1932 připravil zastavovací plán, kde vilu situoval do klínu nových ulic (dnes Havlíčkovy a Máchovy). Stejné datování nese i celý projekt novostavby. Vzhledem k tomu, že se nejednalo o lázeňské území, mohla stavba probíhat v letních měsících a kolaudace objektu se mohla uskutečnit již 27. srpna 1932. V říjnu 1932 se prováděly zahradní úpravy, jejichž plán si Julius Srb vypracoval také sám. Z kubické hranolové hmoty třípatrové vily vystupují směrem k centru křížení ulic polygonální nárožní arkýře s reliéfy hrajících si dětí vložené do zkosených parapetů oken druhého patra, které stavbě naprosto dominují. Podle charakteru provedení reliéfní výzdoby těchto arkýřů by se mohlo jednat o dílo významného meziválečného sochaře Wilhelma Srba-Schlossbauera, který má z tohoto období z Karlových Varů řadu realizací. V parapetech prvního patra jsou vloženy neorenesanční plastické kartuše či vybíjené ornamenty. Okna v rizalitech jsou oddělena vyřezávanými dřevěnými sloupky. Okenní výplně jsou z větší části původní a to včetně kování, jsou špaletové a členěné do tvaru latinského kříže s masivním poutcem. Hlavní vstup je umístěn ve střední ose a je kryt půlkruhovým portikem s balkónem v prvním patře. Vstupní prosklené dveře jsou zachovány původní. Jsou pětidílné, střední tři křídla mají po celé šířce nad sebou tři madla. Nad vstupní portikus jsou vloženy balkonové lodžie jednotlivých podlaží na půlkruhové podestě s odstupňovanou podnoží a prolomené velkým půlkruhovým otvorem. Vytvářejí tak vertikální sled arkád. Střední osa je pak završena prolomeným štítovým nástavcem s vloženou balkónovou lodžií a středním půlkruhovým atikovým štítem. I na bočních stranách vystupují ve středních osách rizality, již jen hranolové, ukončené v podkroví balkónky a velkým vikýřovým nástavcem s konvexně vyklenutým štítem. Celý objekt je zastřešen stanovou střechou, ve spodní části mansardy malebně zvlněnou. Střešní krytina je novodobá, jedná se o kanadský šindel v červenohnědé barvě. Z dispozičního řešení objektu je zřejmé, že se jednalo o pronajímatelné prostory. Na každém podlaží byly vloženy dvě bytové jednotky, či samostatně pronajímané apartmá, jejichž součástí byla malá předsíň, dva pokoje s balkónem rozděleným prosklenou zástěnou, kuchyně, koupelna se záchodem a pokoj pro služku. Ačkoliv jsou na plánech v podkroví deklarovány komory, přítomnost koupelen se záchody dává tušit, že i toto podlaží bylo od počátku obytné. V přízemí byla rovněž od počátku připojena k zadnímu, SV nároží garáž s velkou terasou nad ní. Původní zahrada se bohužel nedochovala, stejně tak jako ohradní plot.