sousoší sv. Jiří na podstavě

Socha je ohrazená pískovcovými kvádry obezděnou podezdívkou (49 cm vysokou vč. desek nahoře). V rozích sloupky z hrubě otesaných kvádrů a na nich čtvercové desky. Plůtek není osazen. rozích obezdění u sloupků, zevnitř ohrazené plochy, zapuštěny v zemi lampy slavnostního osvětlení. Vnitřek obezdění zasypán půdou a osázen trávou. (Velikost ohrazení odhadem 6,5 x 6,5 m). Socha stojí na hrubě otesané základně a na rozích a a při okrajích řad kvádrů s ohlazenými hranami. Podstavec obdélného půdorysu, v dolní části s ustupující simou a výžlabkem. Střední část má zepředu výrazně vhloubené číslice vročení 1892. Zezadu pod ustupující simou, čelně vpravo je signatura sochaře: "J. a F. Černý z Hořic". Horní část základny tvoří široká desková římsa, a má nahoře pod vysazenou deskou římsy konkávní vyžlabení. Socha je posazená na římsu bez plintu. Svatý Jiří stojí s koněm na skále a vzpínající se kůň se vrhá na draka, do jehož rozevřené tlamy a zvednuté hlavy sv. Jiří zabodává pravou, vysoko zvednutou rukou kopí, nahoře zakončené křížem. Kopí je železné, socha i s podstavcem z hořického pískovce. Základna sochy 134 x 65 cm po obvodě a výška sochy samotné, až po hlavu koně (nejvyšší místo na soše) je 195 cm. Socha nahradila kamenný chrlič v podobě mořské panny, který zdobil hlavní městskou kašnu od jejího vystavění v letech 1852-1853 (autorem byl Josef Mistr z Rohoznice). Socha byla postavena z odkazu faráře Jana Kamarýta, zbytek nákladů z celkové sumy 650 zlatých nesla obec. Vznikla v sochařské dílně bratří Černých v Hořicích podle návrhu J. Jiříčka a byla vztyčena uprostřed kamenné kašny 6. 8. 1892. Během své existence byla několikrát poškozena, buď neúmyslně nebo vandalsky. Socha dnes už také nestojí na svém původním místě, v r. 1934 po vybudování vodovodu přestala kašna sloužit svému účelu a proměnila se v záhon. s květinami. V říjnu r. 1948 byla rozebrána a osamocená socha přesunuta v září r. 1952 na západ od nové silnice. Na jaře 1953 byla i s pomníkem K. J. Erbena obroubena společným kamenným obrubníkem, na vzniklých terasách byly zřízeny záhony. Ty vydržely až do r. 1991, kdy byly obě památky opět rozděleny.