1000131868 - poutní místo Svatá Hora
katalogové číslo
1000131868
název
poutní místo Svatá Hora
kraj
Středočeský kraj
okres
Příbram
obec
Příbram
část obce
Příbram II
katastrální uzemí
Příbram
typ
kostel
kategorie
areál
památkově chráněno od
3. 5. 1958
existující
ano
zpřístupnění objektu
ano
sloh
raně barokní
variantní názvy
poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie s bývalou jezuitskou rezidencí

anotace

Poutní areál s kostelem, jezuitskou kolejí a sochařskou výzdobou byl vystavěn v letech 1658 - 1709 a poté upraven na přelomu 17. a 18. st. Na jeho architektonické podobě se podílel mj. Carlo Lurago, Benjamin Schlager, Domenico Orsi a Giovanni Canevale.

historický vývoj

V písemných pramenech je Svatá Hora poprvé zmíněna na počátku 15. století (1406), a to v listině arcibiskupa Zbyňka Zajíce z Házmburka. Není doloženo, kdy byla vystavěna drobná architektonicky jednoduchá kaple, zachycená v popisu Bohuslava Balbína a na nejstarším vyobrazení z období po roce 1650. Do do roku 1632 je vročena legenda o uzdravení slepého žebráka na Svaté Hoře, která ve svém důsledku ovlivnila tradici četných poutí. V roce 1647 bylo místo úředně předáno březnickým jezuitům. Zájem o poutě byl značný a postupně, v letech 1658–1709, byl vybudován velkolepý poutní areál s jezuitskou rezidencí, jehož hlavním architektem a ideovým tvůrcem byl Carlo Lurago. Jako první byla podle Luragova projektu postavena rezidence (1662-1664) a současně s ní také ambit (C. Lurago ve spolupráci s B. Schlagerem). Nejdříve severní a západní křídlo (1659-1674) a později zbývající partie. Na výzdobě interiéru ambitů se podíleli např. štukatéři Santino Cereghetti, Antonio Cordatti, Giovanni Battista Colombo a celá řada dalších barokních umělců (štukatérů i malířů). Na počátku 18. století byl ambit prolomen Pražským a Březnickým portálem, na nichž se umělecky podílel Jan Brokof, Kilián Ignác Dienzenhofer a Jan Oldřich Mayer. V 60. a 70. letech 17. století byla stavebně upravena drobná raně barokní kaple, a to podle projektu architektů Giovanni Domenica Orsi a Giovanni Domenica Canevale. Na výzdobě se podíleli štukatér Santino Cereghetti, malíř Daniel Komínek či kameník Giovanni Battista Passarini. Poutní areál je s městem navzájem propojen tzv. Svatohorskými schody. Ve 2. polovině 17. století byla tato komunikace jednoduchá. Na počátku 17. století však byla pro pohodlí poutníků vybudována krytá dlouhá schodišťová chodba. Práce na výzdobě a úpravách areálu probíhaly i v průběhu 18. století, nicméně po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 poutní komplex chátral. V roce 1861 byl areál předán do správy redemptoristům, kteří jej postupně opravili. Kostel i ambity byly doplněny o díla umělců z konce 19. a počátku 20. století. V roce 1950 však redemptoristé museli areál opustit a vrátili se do něj až v roce 1990.

popis památkové hodnoty

Poutní místo Svatá Hora je mimořádně cenným souborem barokního umění, a to jak po stránce architektonické, tak malířské a sochařské. Svou rozlohou patří k největším poutním areálům v naší republice a také k nejvýznamnějším, které jsou zasvěceny mariánskému kultu. Pro svou uměleckou a historickou hodnotu byl v roce 1995 prohlášen Národní kulturní památkou.

popis

Rozsáhlý areál poutního kostela s bývalou jezuitskou rezidencí, později redemptoristickou kolejí, spolu s komplexem dalších památek, vázaných ústředním kostelem, se rozkládá na temeni vrchu Svatá Hora, který výrazně vystupuje nad okolní krajinu jihovýchodně od historického jádra Příbrami. Návrší spadá strmě k severu a západu, na východní a jižní straně jsou svahy povlovné. Jádrem komplexu je kostel Nanebevzetí Panny Marie, obestavěný ze všech stran kaplemi, který stojí uprostřed obdélného nádvoří na vysoké terase z tesaných kvádrů, obehnané po obvodu kamennou balustrádou se sochařskou výzdobou. Na terasu vedou ze dvora ze všech čtyř stran široká přímočará schodiště. Nádvoří obklopuje čtyřkřídlý ambit, otevřený do dvora půlkruhovými arkádami. Součástí ambitu jsou nárožní oktogonální kaple, nízká zvonice a dvě drobné výklenkové kaple v každém křídle ochozu. Ambit je přístupný dvěma reprezentativními monumentálně komponovanými portály: Pražským v ose východního křídla a Březnickým uprostřed křídla jižního. Z Příbrami stoupají příkrým severozápadním svahem k svatohorskému areálu tzv. Svaté schody, krytá stupňovitá chodba, začínají prostou brankou v centru města v Dlouhé ul. K severovýchodnímu nároží ambitu se pojí jednopatrová budova bývalé rezidence, jejíž dvě obdélná navzájem kolmá křídla tvoří půdorysnou podobu písmena L. Západně vedle rezidence stojí obdélná stodola. Prostranství před východním Pražským portálem, který tvoří hlavní vstup, bylo novodobě upraveno do podoby plochého pravidelného náměstíčka, jehož střed akcentuje Mariánský sloup. Před východním průčelím rezidence stojí socha sv. Vojtěcha. Východně od komplexu budov při ohradní zdi zahrady v severní části areálu je umístěna výklenková kaple sv. Jana Nepomuckého, jihovýchodně od středu areálu je sochařská skupina Kalvárie. V mírném svahu v ose jižního křídla ambitu v aleji starých lip je situována Mariánská studna s kaplí nad pramenem. Součástí chráněného areálu je kostel Nanebevzetí Panny Marie a terasa s balustrádou, sochařskou výzdobou a schodišti, ambity s kaplemi a zvonicí, rezidence, stodola při rezidenci, Svaté schody, výklenková kaplička sv. Jana Nepomuckého, sousoší Kalvárie a Mariánská studna s kaplí s náležejícími pozemky.

Památková ochrana

Digitální dokumenty (MIS)

Všechny dokumenty v MIS

Zobrazení na mapě

Definiční a přírůstkové body

Lokality

  • Kód CZ 13181, Příbram, město, Příbram, Příbram, Středočeský kraj
  • Kód CZ 13183, Příbram II, městská čtvrť, Příbram, Příbram, Středočeský kraj

Regiony

Informační systém o archeologických datech (ISAD)

Seznam pramenů/literatury (Carmen)

Události

  • vznik

Využití

  • Kultovní.

stáhnout data v .xls