1000134044 - areál kláštera Králové
katalogové číslo
1000134044
název
areál kláštera Králové
kraj
Jihomoravský kraj
okres
Brno-město
obec
Brno
část obce
Staré Brno
katastrální uzemí
Staré Brno
adresa
Mendlovo náměstí
typ
klášter
kategorie
areál
památkově chráněno od
3. 5. 1958
existující
ano
variantní názvy
areál kláštera Cisterciaček; areál kláštera Augustiánů

anotace

Jeden z historicky i architektonicky nejcennějších brněnských klášterů tvořený jedinečným komplexem gotických a barokních staveb založila roku 1323 královna Eliška Rejčka na místě raně středověkého knížecího hradiště.

dějiny

Areál kláštera augustiniánů, dříve cisterciaček na Starém Brně, který je jedním z nejvýznamnějších klášterních komplexů v České republice, v sobě mimo jiné skrývá pozůstatky nejstarší sakrální stavby na území Brna z přelomu 10. a 11. století nebo jedinečné dílo barokního kovotepectví – stříbrný oltář, který je schránou snad nejdůležitějšího středověkého sakrálního obrazu na Moravě – palladia města Brna. Již nejstarší počátky osídlení prostoru, na němž později vznikl vrcholně středověký klášter, jsou zcela mimořádné, jak dokládá archeologicky zjištěné zdivo rotundy, jejíž stáří sahá do doby před konstituováním přemyslovské vlády na Moravě v 1. polovině 11. století. Rotunda nahrazená v 2. polovině 12. století větším románským kostelem byla svatyní nejstaršího politického centra kontinuálního vývoje brněnské sídlištní aglomerace, starobrněnského blatného hradu, sídla přemyslovských údělných knížat. Na tomto místě pak r. 1323 královna vdova Eliška Rejčka spolu s králem Janem Lucemburským založila klášter cisterciaček nazvaný Aula sanctae Mariae nebo také později Aula regia (odtud tedy místy užívaný název klášter Králové). Královští fundátoři kláštera zajistili bohaté hospodářské vybavení kláštera i rychlou výstavbu komplexu v čele s monumentálním chrámem Nanebevzetí Panny Marie zbudovaným z režného cihlového zdiva a kamenných architektonických článků ve vrcholně gotickém slohu s inspirací ve slezském prostředí. Chrám se stal také pohřebištěm královy Elišky Rejčky a jejího životního partnera moravského zemského hejtmana Jindřicha z Lipé. Po zpustošení kláštera během husitských a uherských válek r. 1428 a 1467 a během švédského obléhání Brna r. 1645 byl komplex cisterciačkami opravován a dostavován až do zrušení konventu cisterciček r. 1782 nařízením josefinského režimu. Klášter ovšem nepřišel o svou sakrální funkci, neboť se stal sídlem komunity brněnských augustiniánů-poustevníků donucených přenechat státu svůj nově přestavěný klášterní areál u kostela sv. Tomáše na opačné straně brněnské aglomerace. Augustiniáni na Staré Brno přenesli i mobiliární vybavení svého kláštera včetně výše uvedeného mistrovského kovotepeckého díla, stříbrného oltáře nebo své jedinečné knihovny. Augustiniáni provedli také stavební úpravy komplexu, v rámci kterých navázali na barokní stavební zásahy cisterciaček, z nichž nejvýznamnější bylo vybudování barokního probošství významným brněnským architektem a stavitelem Mořicem Grimmem v 30. letech 18. století. Starobrněnský klášter cisterciaček a augustiniánů je svázán s životem či tvorbou řady osobností mezinárodního významu, počínaje zakladatelkou kláštera polskou a českou královnou Eliškou Rejčkou, autorem stříbrného oltáře, vynikajícím augburským barokním zlatníkem Johannem Georgem Herkommerem, „otcem“ genetiky opatem kláštera Gregorem Johannem Mendelem či světoznámým skladatelem Leošem Janáčkem.

popis

Kromě stříbrného oltáře s ikonou Panny Marie svatotomské - Palladiem města Brna, vzácnou byzantsko-italskou ikonou Madony s Ježíškem darovanou císařem Karlem IV. markraběti Janu Jindřichovi pro augustiniánský klášter, je nutné zmínit další mimořádné vybavení interiérů, zejména barokní hlavní oltář a skupinu oltářů bočních s malířskou a sochařskou výzdobou od předních uměleckých tvůrců Ondřeje Schweigla, Felixe Antonína Schefflera, Ignáce Raaba, Josefa Tadeáše Rottera, Sweiglovu kazatelnu či monumentální pozdně gotický bronzový sedmiramenný svícen. Výše uvedený stříbrný oltář je ojedinělým a velmi kvalitním dílem uměleckého řemesla z první poloviny 18.století. Jedná se o dílo z tepaného měděného plechu, zčásti zlaceného, převážně pak překrytého stříbrem; některé detaily jsou lité. Oltář se skládá ze skříňového tabernáklu a z baldachýnového retabula završeného korunou; nad tabernáklem nese dvojice andělů skříňový rám s deskovým obrazem Madony s dítětem, (snad z 2. poloviny 13.stol.). Stříbrný oltář zhotovil v letech 1735-36 augsburský zlatník Johann Georg Herkommer; architekturu provedl Christian Friedrich Rudolph, figury vytvořil Johann Jakob Herkommer podle modelů neznámého brněnského sochaře, snad J. J. Schaubergra, zaměstnávaného v té tobě augustiniány na výzdobě mariánské kaple. Oltář původně určený pro mariánskou kapli augustiniánského kostela sv. Tomáše v Brně (dnes v kostele Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně) představuje ojedinělou kovoliteckou a současně stříbrotepeckou práci.

Památková ochrana

Digitální dokumenty (MIS)

Všechny dokumenty v MIS

Zobrazení na mapě

Definiční a přírůstkové body

Lokality

  • Kód CZ 1080, Brno, město statutární, Město Brno, Brno-město, Jihomoravský kraj
  • Kód CZ 1104, Staré Brno, městská čtvrť, Staré Brno, Brno-město, Jihomoravský kraj

Regiony

Informační systém o archeologických datech (ISAD)

Seznam pramenů/literatury (Carmen)

stáhnout data v .xls