Hrochův hrádek, zřícenina a archeologické stopy

Areál památky se skládá ze zříceniny věžové stavby-vlastní tvrz a plochy vlastního hradiště, které je vymezeno valem. Torzo věže se nachází při západním okraji opevněného areálu. Po obvodu hradiště je fortifikace v podobě zemního valu nestejnoměrně zachována, na východní straně dosahuje val výšky až 3 m. Jz úsek opevnění byl těžce poškozen výstavbou železničního náspu. Ruina je pozůstatkem obytného jádra tvrze, věžovitého paláce obdélného půdorysu, který se dochoval ve své sev. polovině částečně až do výšky 3. nadzemního patra. Stavba, dnes bez patrného podsklepení, je vyzděna z pečlivě řádkovaného drobného lomového kamene, nároží byla armována velkými pravidelně otesanými kvádry, které však byly beze zbytku v nových dobách vylámány. Vnitřní dispozice paláce byla minimálně do úrovně 2. poschodí dvoudílná, prostor byl přepažen do dvou stejně velkých místností střední příčkou, jejíž zbytky se zachovaly v přízemí a výše jsou patrny její otisky v ploše obvodového zdiva. Všechny prostory měly trámové stropy, po nichž zbyly tři řady hustě řazených čtvercových kapes ve vnitřní ploše sev. zdi. Nízké, nepochybně neobytné přízemí má v sev. a vých. zdi úzké střílnovité okénko s překladem z jediného plochého lomového kamene. V 1. patře jsou větší, dosti vysoko nad podlahou umístěná obdélná okna v šikmo rozevřených špaletách v záp. a vých. stěně, vých. okno má překlad vyztužen několika za sebou položených prken. Okna měla na vnější straně tesaná kamenná ostění, jež byla vybourána. Velká okna 2. patra měla po stranách výklenku sedátka, z nichž je dosud patrný zbytek ve východním okně. V severní stěně téhož podlaží je pravoúhlý vchod do zaniklého vysazeného arkýře prevetu, na rozích vchodu jsou ve zdivu ústupky po vytrhaném kamenném ostění. V 3. patře v sz. koutě vystupuje ze zdi jednoduše tvarovaný kamenný krakorec - nosný článek někdejšího rohového krbu (druhý krakorec byl zapuštěn do zřícené části západní zdi).