Židovský hřbitov se rozkládá asi 550 m JZ od středu obce na okraji lesa ve strmém svahu, spadajícím příkře od JV k SZ. Ke hřbitovu dnes nevede přístupová cesta. Menší vesnický hřbitov téměř čtvercového nebo mírně lichoběžníkového půdorysu o výměře údajně 1061 m2 (cca 38 x 30 m) je orientován vzhledem k terénní situaci šikmo k hlavním světovým stranám, tedy úhlopříčkou ve směru S - J. Hřbitovní pole je obehnáno souvislou nově opravenou a z velké části přezděnou ohradní zdí z neomítaného lomového kamene, jejíž výška je proti nerovné ploše hřbitova velmi rozdílná, kolísá většinou od 1 do 1,5 m, výjimečně se blíží výšce 2 m, místy však nepřesahuje výšku 0,6 m. V severním koutě hřbitova v linii ohradní zdi stojí rekonstruovaný, takřka od základu ze zříceniny nově postavený obřadní domek (dům očisty, márnice) zhruba čtvercového půdorysu o straně asi 5 m, vyzděný asi ze smíšeného materiálu cihlo-kamenného, získaného patrně převážně ze zbytků původní stavby. Novostavba je omítnuta vápennými světleokrovými omítkami. Dům bez oken, opatřený ze dvou protilehlých stran širokým pravoúhlým vjezdem s novými vraty, sloužil nejen rituálním obřadům při pohřbu zesnulého, ale i jako hřbitovní brána. Přízemní architektonicky nenáročná a nečleněná budova, zastřešená sedlovou střechou s vlnitou pálenou krytinou, obsahuje uvnitř jediný nezastropený prostor otevřený do krokvového krovu s příčnými rozpěrami. Stěny jsou hladce omítnuty vápennou bílou omítkou, podlaha je vydlážděna cihlami. Příkře se svažující povrch hřbitovního pole je řídce porostlý listnatými stromy, převážně duby a buky. Náhrobky, řazené v 9 - 10 dosti nepravidelných řadách rovnoběžně s vrstevnicemi, tedy ve směru SV - JZ, jsou orientovány v naprosté většině čelní nápisovou stranou k SZ a jen několik asi dodatečně vztyčených stél je obráceno proti sklonu svahu čelem k JV. Mezi náhrobky převažují tradiční ploché vertikálně postavené vesměs žulové stély zcela jednoduché základní obdélné formy, zakončené půlkruhovým, stlačeným nebo segmentovým obloukem, většinou odsazeným, nebo zalomeně ve tvaru sedlové stříšky. Několik stél je sdružených, snad manželských (?). Náhrobní kameny jsou vesměs nápisové s hebrejským textem, na některých stélách je text doplněn - spíše výjimečně - jednoduchým ornamentem - srdcem, rozetkou nebo vícelistým kvítkem. Na několika deskách je zobrazen tradiční židovský symbol, kohenské žehnající ruce, které označují hroby údajných potomků biblického rodu Kohenů - chrámových kněží. Písmo i ornamentální prvky jsou vytesány převážně v zahloubeném, méně často v plasticky vystupujícím zcela nízkém reliéfu. Zadní strany stél jsou jen hrubě otesány špičákem. Výtvarně bohatě řešené náhrobky architektonické formy se na tomto hřbitově nevyskytují. V horní části hřbitovního pole při jv. rameni ohradní zdi stojí pozoruhodná malá skupina náhrobků z 60. - 70. let 19. stol. ve tvaru klasických stél neorenesančně formovaných, završených profilovanou obloukově prohnutou římsou. V jz. části hřbitova jsou i novější náhrobky z konce 19. stol. ve formě vysokých štíhlých obelisků, zhotovené z leštěné žuly, které se typově neliší od tvaru křesťanských náhrobků. Nápisy na vysokých jehlanech jsou jazykově smíšené, hebrejsko-německé a hebrejsko-české. Na hřbitově, založeném někdy v 1. pol. 18. stol., se dochovalo asi 110 - 120 náhrobků (odhad). Nejstarší čitelný náhrobek pochází údajně z r. 1748. Většina stél je klasicistních z 18. a 1. poloviny 19. stol. Poslední pohřeb na hřbitově byl údajně po r. 1930, při průzkumu byl však jako nejmladší zjištěn náhrobek datovaný r. 1919.