Malý hřbitov lichoběžníkového půdorysu o výměře 1597 m2 s velmi ostrým úhlem v sz. nároží je situován při severním okraji obce po levé straně staré silnice na Prahu při výjezdu ze vsi. Plocha hřbitovního pole, strmě se svažujícího od S k J, je kryta řídce vysazenými dřevinami, vesměs duby s dominantním starým dubem uprostřed návrší. Povrch hřbitova je travnatý, z velké části porostlý břečťanem, při okrajích pole v místech zaniklé ohradní zdi vyrůstají husté, většinou neprostupně husté křoviny. Ohradní zeď, dochovaná ve zbytcích pouze na jz. straně, je postavena z lomového na sucho kladeného kamene. Část zhroucené zdi má téměř podobu valu, neboť je zahrnuta zeminou a porostlá náletovou vegetací. Na severní straně má zeď charakter tarasní zdi, která nevystupuje nad plochu hřbitova, ale vyztužuje jeho zvýšený terén proti níže položenému okolí. Na ostatních stranách byla zeď zbořena kolem r. 1980, stejně jako obřadní dům v jižní části hřbitova, který zmizel zcela beze zbytku. Náhrobky, orientované v naprosté většině neobvykle čelem k Z nebo JZ, jsou řazeny ve dvou poměrně pravidelných řadách ve směru zhruba SZ - JV v západní části hřbitova, zatímco ve střední a východní části hřbitovního pole je pouze několik nepravidelně umístěných náhrobků. Není zjevné, jestli jde o zbytky zaniklých řad zničených nebo ukradených náhrobků, nebo zda hřbitovní pole nebylo v těchto místech nikdy zaplněno. Na hřbitově se dochovalo asi 70 náhrobků vesměs ve formě tradičních žulových stél, v již. části stojí 10 - 12 novějších náhrobků křesťanského typu ve tvaru obelisku z leštěné černé nebo šedé žuly z konce 19. a 1. třetiny 20. stol. Nejstarší čitelný náhrobek je podle údajů odborné literatury z r. 1779, většina stél však pochází až z 1. poloviny 19. stol., nejmladší zjištěný náhrobek je z r. 1929.