zámek Průhonice

Šlechtické sídlo obklopené rozsáhlým parkem s botanickou zahradou se nachází v jižní a jihozápadní části Průhonic a malým okrajem na východě zabíhá do katastrálního území Dobřejovic na Praze-východ. Zámecká budova je situovaná jižně od hlavní průhonické silníce a na ni jižně navazuje park. Jádrem areálu je zámek s přiléhajícím středověkým kostelem Narození Panny Marie, který doplňují hospodářské a provozní budovy při severozápadní hranici komplexu (nejsou památkově chráněny) a vrátnice na severovýchodní straně. Při zámku se kolem potoka Botič, na ploše zhruba 250 ha, rozkládá výškově členitý přírodně krajinářský park s nejrůznějšími druhy rostlin, doplněný několika rybníky. V parku jsou nepravidelně rozmístěny kašny, terasy, gloriet a stavby z Národopisné výstavy českoslovanské. Areál vymezuje ohradní zeď nejednotného stáří s hlavním vstupem mohutnou branou v severovýchodní části. Šlechtické sídlo je složitá srostlice staveb z různých časových období, sestávajících ze starého a nového zámku. Trojkřídlá budova starého zámku má nepravidelný půdorys, otevřený na jihu do parku. Na její jihovýchodní nároží navazuje přibližně obdélná budova nového zámku, k jejímuž severovýchodnímu nároží dále přiléhá jednolodní kostel Narození Panny Marie, který si do dnešní doby zachoval svou středověkou podobu, a to i s cennými nástěnnými malbami. Pohledově dominantními složkami areálu jsou novorenesanční architektonické prvky starého zámku – vysoká hranolová věž při východním křídle, menší věže vertikálně členící siluetu stavby, atiky a štíty. Výjimečnost a proslulost průhonickému komplexu dodává přírodně krajinářský park, založený v roce 1885 hrabětem Arnoštem Emanuelem Silva-Tarouca. Díky jeho celoživotnímu úsilí vzniklo mimořádné krajinářsko-urbanistické území s domácími i cizokrajnými dřevinami, lučními plochami, vzácnými keři, alpináriem i vodními plochami.