Židovský hřbitov, v dosavadní dokumentaci i starší literatuře mylně lokalizovaný do katastru obce Kamýk nad Vltavou, leží asi 2 km JZ. od Dražkova těsně při katastrální hranici mezi Kamýkem a Dražkovem, avšak na území Dražkova. Hřbitov je situován na již. okraji lesa na vrchu Radobylka cca 0,3 km západně od silnice Kamýk n. Vlt. - Krásná Hora n. Vlt., z níž vede ke hřbitovu přístupová cesta. Poměrně velký hřbitov protáhlého obdélného půdorysu o rozměrech asi 90 x 35 m (literatura uvádí výměru plochy 2809 m2) je orientován delší osou přibližně ve směru S - J (přesně SSZ - JJV). Původní hřbitov byl vícekrát rozšiřován, naposledy ve 2. pol. 19. stol. Hřbitov je obehnán souvislou ohradní zdí z lomového neomítaného kamene, jen částečně pokrytého rozetřenou maltou vyhřezlou ze spár. Výška zdi kolísá proti proměnlivé úrovni svažitého terénu mezi 1,7 - 2,4 m, korunu zdi kryjí přesahující velké žulové pravidelné otesané desky. Zeď, dlouhá desetiletí zčásti rozvalená, byla v l. 1990 - 92 opravena a dozděna. Podél zdi z vnitřní strany jsou nasázeny starší modříny. Vstup na hřbitov je od V. širokou branou s půloválným cihelným záklenkem, vjezd uzavírají nová dvoukřídlová mřížová svařovaná vrata. V SV koutě hřbitova stojí nově rekonstruovaný obřadní dům obdélného půdorysu, vyzděný z lomového neomítaného kamene s nízkou sedlovou střechou krytou velkými žulovými plotnami. Vchod do domu od J pravoúhlým portálkem v neprofilovaném žulovém ostění. Interiér, předělený neúplnou cihelnou příčkou do dvou prostor, je sklenut plně valenou kamennou neomítanou klenbou, pouze hrubě natřenou vápenným pačokem. Obě místnosti jsou propojeny pravoúhlým portálkem v nečleněném žulovém ostění. Podlaha je vydlážděna cihlami. Ve větší přední místnosti je na omítnuté podezdívce vzácně dochovaný kamenný obřadní stůl k rituálními omývání těla zemřelého před pohřbem. Na Z straně stavby jsou dvě prostá obdélná okna, z nichž severnější je zazděno. Travnatý povrch hřbitovního pole, řídce porostlý stromy z přesahujícího lesa, poměrně prudce klesá přibližně směrem k J a je v S vstupní části terasovitě vyrovnán. Náhrobky, většinou obrácené čelem k V, jsou řazeny v severojižním směru v ne zcela pravidelných třinácti podélných řadách. Nákrobní kameny jsou většinou obráceny čelem k V, avšak v dolním jižním starším díle hřbitova je mnoho náhrobků orientováno překvapivě proti tradičnímu židovskému ritu opačně k Z. Ve staré již. části hřbitova převažují starší náhrobky z hrubozrnné žuly ve tvaru nízkých deskových stél s výhradně hebrejskými nápisy. Některé desky jsou pouze nápisové, mnohé však jsou zdobeny reliéfními rostlinnými ornamenty a tradičními židovskými symboly - žehnající ruce Kohenů, levitské konvice, květinová rozeta, vinný hrozen. Stély tradičního tvaru jsou zakončeny obvyklým odsazeným obloukem nebo trojúhelníkovým štítem, některé mají trojlaločné, záclonové nebo rozeklané završení. Novější náhrobky z 19. stol., zhotovené vesměs z černé leštěné žuly, mají většinou formu vysokých štíhlých obelisků zakončených drobným jehlánkem nebo sedlovým zahrocením a neliší se svojí formou od křesťanských náhrobků stejného období. Na těchto náhrobcích asi z 2. pol. 19. stol. se často vyskytují smíšené nápisy hebrejsko - německé a často česko - hebrejské, několik náhrobků z 20. stol. má již nápisy výhradně české. Na hřbitově, založeném asi v 2. pol. 17. stol. (údajně kolem r. 1680), se dochovalo asi 300 náhrobků. Nejstarší čitelný náhrobek je podle údajů literatury z r. 1681, většina barokních a klasicistních stél však pochází až z 18. a počátku 19. stol. Větší část hřbitovního pole zaujímají novodobé náhrobky z 2. pol. 19. a 1. třetiny 20. stol., při průzkumu však byl evidován v S části hřbitova patrně nejmladší náhrobek z r. 1941.