Židovský hřbitov, v dosavadní dokumentaci i literatuře mylně lokalizovaný do katastru osady Kamenná, se rozkládá asi 500 m jihozápadně od okraje Zavržic a stejně daleko severozápadně od Kamenné, přímo v linii katastrální hranice mezi oběma obcemi na území Zavržic. Hřbitov je situován ve vyvýšené poloze na okraji řídkého smíšeného lesa ve svahu, který se sklání pozvolna přibližně k jihu. Poměrně malý hřbitov téměř čtvercového půdorysu o rozměrech cca 50 (S-J) x 40 m (literatura uvádí plošnou výměru 1843 m2) je chráněn před poškozením a znesvěcením souvislou ohradní zdí. Zeď z lomového kamene byla patrně v nedávných letech opravena a dozděna, pouze na severozápadní straně je dosud v rozvalinách. Nově přezděná část, na jižní a východní straně, vysoká 1,6-2,2 m, má korunu krytou bílými cementovými cihlami. V ose jižní strany ohradní zdi je pravoúhlá vstupní branka v hladkém neprofilovaném žulovém ostění s vnitřní šikmou segmentově zakončenou špaletou. Koruna zdiva branky, krytá cihlami, je uprostřed segmentově vyklenuta. V jihozápadním koutě hřbitova stával obřadní domek obdélného půdorysu, z něhož zbyly pouze základové zdi v úrovni terénu. Povrch hřbitovního pole je travnatý, řídce porostlý listnatými stromy lipami, javory a osikami. Náhrobky, obrácené čelní nápisovou stranou k východu, jsou řazeny v podélných řadách ve směru S-J. Ve východní části hřbitova převažuje starší typ náhrobků ve tvaru nízkých plochých stél s výhradně hebrejskými nápisy. Náhrobní kameny tradičního typu jsou velmi jednoduché pouze nápisové, neobjevuje se zde rostlinný ornament ani obecné židovské symboly (lev, koruna, vinný hrozen, konvice). Stély, zhotovené vesměs ze žuly, jsou dosti hrubě opracovány, jejich zadní strana je osekána pouze špičákem. Kamenné deskové stély, zapuštěné kolmo do země, jsou zakončeny buď trojúhelníkovitým zahrocením, odsazeným půlobloukem (stlačeným, segmentovým i půlkruhovým), nebo mají členitější rozeklaný vrchol. Novější náhrobky, v zásadě již stejného typu jako křesťanské, ve formě vysokých komolých jehlanů a štíhlých obelisků z černé nebo šedé leštěné žuly se objevují mezi tradičními stélami pouze v západní části hřbitova. Na těchto nových náhrobcích z 19.-20. stol. se již objevují smíšené nápisy hebrejsko-německé, nikoli však české. Na hřbitově, založeném pravděpodobně po polovině 18. stol., se dochovalo asi 200 náhrobků. Nejstarší čitelný náhrobek je podle údajů odborné literatury z r. 1762, většina starších stél však pochází až z 1. pol. 19. stol. Nejmladší náhrobky jsou z 30. let 20. stol. Hřbitov byl přístupný po dnes sotva znatelné cestě, která odbočovala šikmo k jihozápadu podél okraje lesa z hlavní cesty severojižního směru (značené modrou turistickou značkou).