park Jiráskovy sady

Krajinářský park na místě dřívějšího hřbitova byl založen pravděpodobně mezi léty 1896–1899, začátkem 20. století byly doplněny prvky drobné architektury. Autorem parku byl Engelbert Zdenek. V parku stojí kostel sv. Barbory - kulturní památka rej. č. 35875 / 8-1276 a sousoší Nejsvětější Trojice - kulturní památka rej. č. 16759/8-1270. V severní části se nachází pozůstatek skalky. Východní část je zastavěna památkově nehodnotnými budovami: č. p. 30 (parc. č. 237 st.), na pozemku parc. č. 109 a 2342. Park zaujímá prostor bývalého hřbitova kolem kostela sv. Barbory (postavený v roce 1753). Severovýchodní a jihovýchodní hranice jsou dány ulicemi Husitská a Kozinova, jihozápadní strana hraničí se zástavbou města a konečně severozápadní nejdelší hranice vede kolem hřiště, míjí dva věžové domy a v této linii pokračuje na ulici Husitská. Rozkládá se v nadmořské výšce 321 m nad m a má rozlohu 1,68 ha. Park je založen v krajinářském slohu a jeho kompozice vychází z původního členění hřbitova. Hlavní vstup do parku je v jeho jižním cípu. Odtud vychází dvě důležité komunikace. První s jírovcovou alejí směřuje k dominantě parku kostelu sv. Barbory a leží v jeho hlavní ose. Po její levé straně je sousoší Nejsvětější Trojice (rej. č. 16759/8-1270). Další alej vychází od sakristie kostela a je kolmá k hlavní ose. Druhá komunikace vycházející od hlavního vstupu prochází celým parkem a spojuje jeho jednotlivé části. Kašna a meteorologický altán jsou téměř na jedné ose kolmé k hlavní ose kostela sv. Barbory. Odtud je veden hlavní průhled ke kostelu a naopak. Prostor v jižní části parku je vymezen plášťovými dřevinami. Hlavní palouky jsou před kostelem, vedle kostela a při hlavní komunikaci v jihozápadním prostoru parku. Dendrologická hodnota parku je poměrně vysoká. Je zde zastoupen javor mléč (Acer platanoides), javor klen (Acer pseudoplatanus), z jírovců (Aesculus hippocastanum a pavia), buk lesní červenolistý (Fagus silvatica „Atropunicea“), jasan ztepilý (Fraxinus exelsior a Fraxinus exelsior „Pendula“), jinan dvojlaločný (Ginkgo biloba), dub zimní (Quercus petrea), lípa srdčitá (Tilia cordata), smrk ztepilý (Picea excelsa), jedle stejnobarvá (Abies concolor), cypřišek hrachonosný (Chamaecyparis pisifera), smrk omorika (Picea omorica), borovice limba (Pinus cembra), atd.