fort II Chválkovice

Permanentní reduitový Fort II Chválkovice je pevnostním objektem, který byl vybudován v době přeměny bastionové Císařsko-královské pevnosti Olomouc v pevnost fortovou. Fort byl postaven na severní straně uzavřeného věnce předsunutých fortů, které obklopovaly staré bastionové jádro ve vzdálenosti dvou až čtyř a půl kilometrů, přičemž celková délka zesilujícího opevněného obvodu činila 29 km. Plochu památky tvoří fort, tj. fortifikační stavby, zděné zčásti z režného cihelného zdiva (cihly fortifikačního formátu 32,5x16x8 cm) a zčásti z hrubě opracovaného kvádrového kamenného zdiva, s nárožími z tesaných kamenných kvádrů, dále úpravy terénu a glacis fortu (území kolem fortu). Fort je postaven na částečně kruhovém půdorysu s výsečí v týlové části, přivrácené k Olomouci. Uprostřed fortu se nachází reduit (obranná kasárenská budova) charakteru Maxmiliánské věže, postavený na nedovřeném kruhovém půdorysu. Na šíjová průčelí reduitu navazuje v týlu segmentový úsek šíjové hradební zdi s hlavní vjezdovou bránou uprostřed. Mezi obvodovou vnitřní stěnou reduitu a šíjovou hradební zdí se nachází vnitřní kruhový dvůr s nájezdovou rampou na střechu reduitu, na níž byla umístěna dělostřelecká výzbroj. Po stranách dvora jsou dva od sebe oddělené úseky odvodňovacího příkopu, odvádějící dešťovou vodu ze střechy reduitu. Obvodová vnější zeď reduitu tvoří eskarpu, tj. vnitřní zeď obvodového příkopu. Při vstupech do obvodového příkopu se nacházely dva přehrazující fortifikační prvky a současně kryté spojovací cesty, tzv. batardeau. Batardeau spojovala přízemí reduitu s kontreskarpou, tj. vnější zděnou zdí obvodového příkopu, opatřenou střeleckou galerií. Kontreskarpa kopíruje půdorys reduitu a lemuje ji zemní val, tvořící korunu glacis, které se svažuje do krajiny v okolí fortu. Na pravém a levém křídle fortu se nachází přídavná zemní postavení, vybudovaná v roce 1866.