kostel sv. Isidora

Orientovaná jednolodní architektura, založená na obdélném půdorysu s mírně odsazeným a půlkruhově uzavřeným kněžištěm je vyzděná ze smíšeného zdiva s nízkým soklem, v němž je patrné zdivo z lomového kamene. K půlkruhovému závěru je symetricky s podélnou osou kostela přistavěna čtyřhranná přízemní sakristie, která má ve východní zdi prolomeno obdélné okno s mříží a je zastřešena valbovou, mírně zalomenou střechou. K severovýchodnímu rozhraní lodi a kněžiště přiléhá čtyřhranná jednopatrová sakristie s valbovou střechou, ve východní zdi s vchodem vyplněným nakoso deštěnými dveřmi s deskami kladenými nakoso směrem ke středové ose a v severní zdi s obdélným oknem. Severní průčelí lodi rytmizuje trojice oken se segmentovým záklenkem, v jejichž středové ose je přistavěna drobná zděná přízemní předsíň s valbovou střechou nízkého sklonu, krytou plechem, a pravoúhlým vstupním otvorem, vyplněným novogotickými dvoukřídlými dveřmi s kruhovými terči v úseku kliky. V závěru je proraženo severní průčelí jedním oknem, jižní průčelí dvěma okny s půlkruhovými záklenky. Střední část jižního průčelí vytváří jakýsi mělký rizalit, který rytmizují tři okenní osy se segmentově zaklenutými okenními otvory. Západní osa jižního průčelí obsahuje, stejně jako severní, malé okno s půlkruhovým záklenkem a menší obdélné schodišťové. Hranolová věž na západní straně je vkomponovaná do západní valby střechy a vyrůstá z mírně předsazeného západního jednoosého rizalitu, jenž v obdélné vpadlině obsahuje obdélný hlavní vstup a nad ním obdélné okno se segmentovým záklenkem. Ve věži jsou čtyři otvory s půlkruhovými záklenky, kryté prkennými výplněmi. Korunní římsa věže a kolem celého kostela je fabionová. K severní zdi věže je připevněn dřevěný misijní kříž s jetelovými rameny z r. 1899. Věž je zastřešena cibulí s lucernou, makovicí a vetknutým křížem. Fasáda je prostá, bez jakéhokoliv členění, provedená ve světlé barvě, sokl není omítnutý. Krytina je nová, z asfaltového šindele.