Kostel Božího Těla parc. č. 2519 st. 839/1. Samostatně stojící jednolodní orientovaná architektura ze smíšeného zdiva, vápenná omítka šedé barvy. K obdélné lodi s presbytářem je v závěru přistavena sakristie čtvercového půdorysu. Vstup s půlkulatým záklenkem přímo do plochostropého podkruchtí, neseného čtyřmi pilíři. Vpravo dřevěné schodiště na kruchtu, průchod do lodi třemi pravoúhlými arkádami, podlaha v celém objektu z pálených dlaždic s rostlinným motivem. Loď se dvěma travé pruské placky mezi pasem, část u vítězného plného oblouku za pasem, stlačená klenba. Pasy přecházejí v pilastry s profilovanými hlavicemi, zdi mezi nimi v celé ploše rozšířeny o výklenky s půlkulatými záklenky, v jejich horních částech na každé straně po dvou oknech s půlkulatými záklenky. Zděná kruchta s plnou poprsní. Presbytář užší, úsek valené klenby s výsečí, za pasem uzavřen třemi výsečemi, střední rozšířenou, přecházející v rovný závěr. Po jednom okně jako v lodi, pilastry tytéž. Barevnost - světlý okr, pilastry a pasy rámovány pásy rostlinného dekoru. Na jižní straně kněžiště segmentový východ se zdvojenými dvoukřídlými dveřmi, pravoúhlý východ i v severní zdi lodi. Za oltářem pravoúhlý vstup do plochostropé sakristie s pravoúhlým oknem a dalším vstupem k dřevěnému schodišti do patra, osvětlenému pravoúhlým oknem. V patře stejný prostor jako sakristie. Hlavní průčelí pouze s půlkulatě ukončeným pískovcovým portálem, uzavřeným dvoukřídlými oplechovanými vraty a profilovanou korunní římsou. Levé i pravé průčelí členěno pouze třemi půlkulatými oplechovanými okny, v severní zdi lodi a jižní kněžiště pravoúhlé vstupy s oplechovanými vraty. Ze severní strany sakristie pravoúhlé okno. Loď přechází konvexně v užší presbytář, který se zaobluje v rovný závěr se sakristií. Zadní průčelí sakristie se čtyřmi neuspořádaně rozloženými okny. Loď se sedlovou, na západní straně zvalbenou střechou, nad kněžištěm polygonálně zakončenou, sakristie se sedlovou zvabenou střechou. Kryto eternitem. Nad presbytářem oktogonální věžička s lucernou a cibulí - dolní část břidlice, zbytek oplechováno. Kaple P. Marie Lurdské parc. č. 2520 o. p. 839/2. Cihlově zděná, omítnutá, orientovaná stavba čtvercového půdorysu (3 × 3 m.) Čelní stranu s půlkruhovým portálem protíná hlavní římsa se stříškou pokrytou břidlicí, na níž dosedá trojúhelníkový štít. Ve štítě mělká nika s půlkruhovým záklenkem. Střecha, v zadní části zvalbená, je pokrytá břidlicí a částečně eternitovými šablonami. V severní zdi je instalována trubka, z níž vytéká voda do betonové nádrže. Interiér, osvětlený dvěma okny se stlačeným záklenkem, má na podlaze keramickou dlažbu a zaklenutí českou plackou. Boží muka parc. č. 2522 o. p. 839/3. Samostatně stojící pískovcová, 3 m vysoká plastika. Na nízkém čtverhraném soklu je osazen toskánský sloup. Na abakus je posazena hranatá kaplička se stanovou střechou, na níž je umístěn železný kříž zdobený volutami a rostlinným dekorem. Kaplička má ze tří stran výklenky. V čelním výklenku je reliéf monstrance, na zadní straně nápis ANNO/1683. Kříž parc. č. 2522 o. p. 839/4. Volně stojící plastika z pískovce a litiny cca 4 m vysoká. Na hranolovité podnoži ukončené profilovanou římsou je umístěn konický podstavec se soklem a římsou a litinovým křížem s korpusem. Na dříku podnože v mělkých výklencích se záklenky basreliéfy - ze severní strany Immaculata, ze západní Josef Pěstoun, z východní strany sv. Roch. Na zadní straně letopočet 1843 a jméno dárce. Na přední straně konického podstavce reliéf kalicha s hostií, na níž jsou písmena IHS. Na basreliéfech zbytky zlacení.