kříž

Na dvou stupních čtvercového půdorysu spočívá plintus, z nějž vyrůstá hmotný kvádrovitý sokl, který se zdvojenou zvonovnicí směrem vzhůru zužuje k pilířovitému dříku. Ten je ve spodní partii dvakrát odstupněný, do středu čelní stěny je zapuštěna kovová nápisová deska připomínající papežské udělení odpustků k tomuto misijnímu kříži v roce 1859. Horní partii dříku obepínají dva reliéfní vlysy s florálními ornamenty, oddělené perlovcem. Dřík je završen římsou s okapním nosem a zdobenou listovcovým ornamentem. Na římsu jsou nasazeny dva kvádrovité soklíky s jemným profilování, z nichž horní nese na zadní straně autorskou signaturu: Karl Melnitzky fecit: 1842. Soklíky ústí v sochařské podání hlíny či skály, do níž je zasazený samotný krucifix s korpusem mrtvého Krista. Jeho probodnuté tělo je znázorněno s nádechem expresivity, ke kříži přibité čtyřmi hřeby. Bohatě řasená bederní rouška kaskádou spadá od pravého boku přibližně do úrovně kolen. Hlava se sklání k pravému rameni, na něž zpod trnové koruny spadají stáčené kadeře. Pateticky bolestně zkřivené obočí shora rámuje zavřené oči, pod útlým nosem se bezvládně pootevírají ústa, hranu dolní čelisti pokrývá vous. Přestože se má jednat o znázornění mrtvého Krista, jeho ruce jsou zpodobeny v žehnajícím gestu, kdy ukazovák a prostředník jsou oproti zbylým prstům natažené. Nad Ježíšovou hlavou se nachází vyobrazení obligátní zkratky I. N. R. I. na pergamenu.