Jedná se o velkou otevřenou dřevěnou kolnu, vystavěnou ve tvaru L, na kterou se v zadní části přímo napojuje zděná průjezdná stodola a oba objekty jsou jednou společnou sedlovou střechou spojeny v jeden celek. Takovéto spojení kolny se stodolou je velmi neobvyklým typem a v tomto regionu prakticky ojedinělým. Oba objekty jsou vystavěny v terénu se spádem k jihozápadu směrem do dvora. Kolna je výjimečná nejen tímto neobvyklým napojením na stodolu, ale i svou velikostí a zvláště typem stavební konstrukce, kdy v případě stavby s velkým rozpětím krajních podpor nebylo užito středního podporujícího pilíře, ale tento velký rozpon byl vyřešen použitím mohutných dřevěných průvlaků, složených ze dvou a tří spřažených trámů nad sebou, jejichž těsné spojení zajišťují otvory, umístěné v jejich vodorovných styčných plochách, do nichž jsou zatlučeny vždy dva dřevěné klíny. Nižší průvlak jihozápadního křídla je kolmo osazen do průvlaku většího pomocí železného pouzdra, přichyceného svorníky s hranatými matkami. Naprostou výjimečností v tomto regionu je zde užití dřevěné pavlače s balustrádovým zábradlím kolem celého zvýšeného patra kolny, přístupné dvěma dveřními otvory z interiéru podkroví. V zábradlí pavlače jsou proti severozápadnímu otvoru zbudována dvoukřídlová dvířka pro transport sena, které se pravděpodobně v patře jihovýchodní části kolny skladovalo. Dvířka jsou z vnitřní strany zajištěna proti náhodnému otevření zástrče, a tím případnému vypadnutí člověka z pavlače, vloženou vodorovnou závorou.