Objekt chléva II. čili bývalé konírny stál původně na západní straně poplužního dvora spolu s bývalou kočárovnou (objekt č. 11) přistavěnou k jeho severní straně. Když byly po vybudování nového zámku čp. 189 postaveny na místě ohrazeného rejdiště nové neogotické konírny ocitli se objekty č. 10. a 11. téměř v ose severní části dvora. Jejich západní průčelí ose tak již neobracely k rejdišti, ale k zadnímu východnímu průčelí neogotických koníren. Jednalo se o přízemní zděnou hladce omítnutou budovu postavenou na obdélném půdorysu pod polovalbovou střechou dvojitě krytou pálenými bobrovkami na řídké laťování s hřebenem orientovaným ve směru sever - jih. Budova měla dovnitř odsazená zakulacená nároží. Okna byla (pokud nebude uvedeno jinak) původně obdélná s jednoduchými pásovými pískovcovými šambránami, později (asi velmi záhy) byla v dolní části zazděna, změněna tím na zhruba čtvercová, a ještě později do nich osazeny jednoduché “tovární” výplně dělené na 4 x 3 tabulky. Jižní čelní příčné vstupní průčelí bylo jednoosé, v přízemí mělo dveře a nad nimi čtvercové okno, oboje bez šambrán a na konci své existence i bez výplní. V lichoběžníkovém štítě odděleném od spodní části průčelí jednoduše profilovanou korunní římsou (která se sem zalamovala z podélných průčelí a byla kryta pálenými bobrovkami) byly dveře na půdu asi osazené v dřevěné zárubni, která dole přerušovala korunní římsu. Východní podélné vstupní průčelí bylo před demolicí objektu tříosé. V 1. ose byla segmentem zaklenutá nika. Ta byla pozůstatkem dosti širokého přístavku, který byl později zmenšen o více jak polovinu a tak je dodnes zakreslen na katastrální mapě. Ve 2. ose (zhruba ve středu průčelí) byly v pískovcovém ostění s asi dvojitou obrysovou lištou a ušima dvoukřídlé svlakové asymetrické levé dovnitř otvíravé dveře, nad nimi čtvercové okno a nad ním balkon (asi železné konstrukce) se zábradlím ze železných prutů a přístupný po železném žebříku osazeném po jižní straně dveří. Na balkon vedly z půdy chléva dveře, prolomené ve valbovém vikýři. Ve 3. ose bylo výše popsané okno. Západní podélné průčelí bylo původné tříosé, v 1. a ve 3. ose mělo výše popsaná okna. Ve 2. ose bylo okno obdobné, ale pouze se štukovou šambránou a pod ním byly zazděné a zaomítnuté dveře. Někdy ve 2. polovině 20. století byl mezi oknem ve 3. ose a jihozápadním nárožím proražen obdélný otvor, sloužící asi k podávání krmiva. Severní příčné průčelí, členěné stejně jako průčelí jižní, bylo bez otvorů, protože bylo z podstatné části zakryto přistavěným objektem bývalé kočárovny - naposled objekt č. 11, chlév III. Interiér tvoříly dva prostory, rozdělené nejspíše později vyzděnou cihelnou příčkou s dveřmi uprostřed, zastropené mírně stlačenou valenou klenbou se třemi dvojicemi protilehlých pětibokých výsečí - dvě dvojice měl severní prostor a jednu jižní. Severní, více jak dvojnásobně větší, prostor měl v podélných stěnách po dvou oknech (pod jižním ve východní stěně i dveře) a krom dveří v příčce další dveře v severní stěně, které jej spojovaly se sousední původní kočárovnou. Při podélných stěnách byly podélné betonové žlaby. Podlaha asi betonová s dlažbou u dvou podélných kanálků. Jižní prostor měl ve východní stěně čtyři původní pískovcové oválné žlaby osazené v konchami zaklenutých nikách, ve dvou z nich byly zachovány železné jesle na píci. V jižní stěně byly dveře a nad nimi čtvercové okno v kruhové nice. V západní stěně byly tři žlaby v nikách, z nich dva byly poškozeny, čtvrtý chyběl, protože na jeho místě byl proražen výše uvedený obdélný otvor a poslední měl niku bez konchy, protože nad ním byla nika okna. Podlaha asi pouze z udusané hlíny.