chlév III. - býv. kočárovna

Objekt chléva III. čili bývalé kočárovny stál původně na západní straně poplužního dvora spolu s bývalou konírnou (objekt č. 10) přistavěnou k jeho jižní straně. Když byly po vybudování nového zámku čp. 189 postaveny na místě ohrazeného rejdiště nové neogotické konírny ocitli se objekty č. 10. a 11. téměř v ose severní části dvora. Jejich západní průčelí ose tak již neobracely k rejdišti, ale k zadnímu východnímu průčelí neogotických koníren. Jednalo se o přízemní (s půdním polopatrem) zděnou hladce omítnutou budovu postavenou na obdélném půdorysu pod polovalbovou střechou původně krytou pálenými bobrovkami na husté laťování s hřebenem orientovaným ve směru sever - jih. Později byla tato krytina (mpžná kolem roku 1900) nahrazena na východní straně, na polovalbě a na dolním kraji západní strany pálenými raženými taškami. Budova měla při severním průčelí dovnitř odsazená zakulacená nároží. Pokud tomu nebylo jinak (což bude uvedeno) byla v jedné ose dvě okna bez šambrán, spodní od přízemí zhruba čtvercové ve špaletě osazené jednoduché “tovární” rozdělené do několika tabulek a horní od půdního polopatra nízké obdélné. Nad spodním oknem býval kruhový větrací otvor. Západní podélné hlavní vstupní průčelí bylo pětiosé. V prvních dvou osách byla okna jak výše uvedeno, pouze v 1. ose chyběl větrací otvor. Ve 3. ose byly místo nízkého okna levé svlakové dovnitř otvíravé dveře půdního polopatra osazené v dřevěné zárubni. Dveře svou horní částí zasahovaly do valbového vikýře střechy. Ve 4. ose bylo horní okno zazděno a zaomítnuto a místo dolního zde byly z osy k severu posunuté dveře s nadsvětlíkem v jednoduché pásové pískovcové šambráně, před demolicí již bez výplně. V 5. ose bylo horní okno zazděno a zaomítnuto, větrací otvor nebyl a okno dolní bylo nějaké jiné, zakryté pozdějším pilířovým přístavkem pod pultovou střechou krytou vlnitými osinkocementovými deskami. Při štítu sousedního chléva II. byl nad střechou a nad zdivem průčelí později postaven tahový komín s dvěma průduchy z režného cihelného zdiva. Původně, soudě dle nástěnné malby Aloise Bubáka asi z roku 1863 v Mramorovém sále nového zámku, zobrazující však stav v roce 1854, mělo toto průčelí dvoje velká vrata. Z toho a ze sousedství bývalé konírny plyne, že zde bývala kočárovna. Severní příčné štítové průčelí, obrácené do Zámecké ulice, bylo jednoosé, okna jak výše uvedeno. V lichoběžníkovém štítě odděleném od spodní části průčelí jednoduše profilovanou korunní římsou (která se sem zalamovala z podélných průčelí a byla kryta pálenými bobrovkami) bylo oválné na výšku postavené okno s pásovou šambránou. Východní podélné průčelí bylo původně pětiosé. Před demolicí však 5. osa byla zakryta přistavěným “krčkem” stojícím mezi chlévem III. a dílnou. V osách byla okna jak výše popsáno s těmito výjimkami: v 1. ose asi nebyl větrací otvor ani okno, později to zde bylo zakryto přístavkem pod pultovou střechou krytou raženými pálenými taškami a s dvěmi dveřmi s nadsvětlíky na východní straně, ve 3. ose byl nad oknem v přízemí a větracím otvorem balkon (asi železné konstrukce) se zábradlím ze železných prutů a přístupný po železném žebříku osazeném po jeho jižní straně. Na balkon vedly z půdy chléva dveře osazené v dřevěné zárubni, které svou horní částí zasahovaly do valbového vikýře střechy, ve 4. ose bylo spodní okno zakryto přístavkem “krčku” mezi chlévem III. a dílnou. Jižní stranou je chlév III. celou plochou přistavěn k chlévu II. Interiér je rozdělen příčkou s dveřmi do dvou prostorů. Severní, asi o polovinu větší jižního, je zastropen třemi příčnými segmentovými valenými klenbami do ocelových válcovaných “I” nosníků, jižní má takové klenby dvě (severní většího rozpětí než jižní) zaklenuté do segmentového pasu podepřeného východně od středu pilířem s hlavicí jakoby secesního tvaru. Z jižního prostoru je dveřmi přístupný chlév II.