Židovský hřbitov je situován severně od náměstí na okraji zástavby poblíže Schmiedova pivovaru. Založen byl před r. 1692, v 18. a 19. století byl opakovaně rozšiřován. Rozkládá se přibližně na trojúhelníkovém půdorysu o nynější rozloze 1403 m2. Ohrazen je kamennou zdí, proti přístupové cestě je otevřen branou, z levé strany brankou. Při bráně se nachází zbytky márnice. Celkově se na hřbitově nachází kolem dvou set náhrobků, nejstarší z roku 1729. Starší náhrobky z 18. století a první poloviny 19. století jsou většinou v podobě klasických menších stél vytesaných z bílého vápence, od druhé poloviny 19. století se již setkáváme s náhrobky žulovými, mezi nimiž můžeme identifikovat díla kameníků jako byl W. Haary z Českých Budějovic nebo F. Herzig ze Strakonic. Ze symbolů je při výzdobě několikrát zastoupena Davidova hvězda, koruna dobrého jména, na jedné dvojstéle jsou žehnající kohenské ruce, dále tu najdeme dvojice sloupů symbolizující sloupy Chrámu, rostlinné motivy, vázu nebo vinný hrozen. V dolní části hřbitova se nachází netypický náhrobek Theresie, ženy Filipa Lederera, v podobě šestihranného sloupu s německou a hebrejskou nápisovou deskou. V nejstarší (východní) části hřbitova jsou náhrobky řazeny v 18 neúplných řadách, v nové části hřbitova v šesti neúplných řadách. Severní část hřbitova je zcela bez náhrobků. Na hřbitově jsou pohřbení Židé ze širokého okolí, např. řada pohřbených pochází z Husince, Netolic (krejčí Michael Kauder), Vodňan i Prachatic (např. vojenský lékař MUDr. Eduard Baks). Podle zápisů městské kroniky se poslední pohřeb konal 29. listopadu 1932, kdy byl na hřbitově pochován obchodník Albert Stern z domu čp. 12 ve Vlachově Březí, který zemřel ve věku 89 let. Hřbitov je volně přístupný.