Židovský hřbitov je situován v severovýchodní části obce nedaleko synagogy na protějším břehu vedlejšího přítoku Cerekvického potoka a rozkládá se na neobvyklém půdorysu písmene L. Je tvořený dvěma samostatnými částmi (starý a nový hřbitov) spojenými úzkým průchodem. Hřbitov sloužil židovské komunitě v Nové Cerekvi ale i židům z Pelhřimova a okolních vesnic. Do Nové Cerekve přišli první židé pravděpodobně kolem roku 1570 nebo až ve 2. pol. 17. století. Soupis z roku 1724 uvádí, že židé jsou v obci usazeny 40 let a jejich modlitebna a pohřebiště fungují 30 let. Starý hřbitov z konce 17. století leží jižně až jihozápadně od nového, založeného v roce 1866, a svému účelu sloužil téměř tři sta let, kolmo navazující nový hřbitov byl používán přibližně sedmdesát let. Nejstarší náhrobek s přesnou datací pochází z roku 1692, poslední pohřeb se konal v březnu roku 1939. Ve staré části se dochovalo 138 náhrobků. Zcela mimořádný je vysoký podíl kohenských náhrobků, který ve staré části hřbitova činí nejméně desetinu dochovaných náhrobků. Vyznačují se výtvarným znamením žehnající ruky či upozorněním na konhenský původ v nápisu. V nové části s charakterem běžného hřbitova se nachází 276 náhrobků. Nachází se zde i netypický zešikmený náhrobek místního lékaře Adolfa Justitze s motivem Aeskulapovy hole. Na hřbitově má urnový hrob s náhrobkem i jeho syn Alfréd, zakladatel českého moderního malířství. Počet zastoupených kamenických dílen, které zhotovovali jednotlivé náhrobky je podle kamenických značek poměrně vysoký. Celý hřbitov je obehnán kamennou ohradní zdí, která je v západní části starého hřbitova prolomena pilířovou bránou. Ohradní zeď je kryta naplocho kladenými cihlami. Místy se na zdi nachází zbytkové omítnutí se štukovým členěním. V Západní části nového hřbitova je do zdi vložena novogotická hřbitovní budova márnice-obřadní síň s půdorysem kříže stojící na vlastní parcele č. 152. Budova není památkově chráněna, ale tvoří neoddělitelnou součást areálu židovského hřbitova a dotváří jeho ucelený vzhled.