Tvrziště v trati „Na zámku“ je situováno v nadmořské výšce 385 m nad hranou svahu klesajícího k Voltýřovskému potoku. Skládá se ze středového pahorku a dvojitého pásu opevnění, přičemž celý areál tvrze má zhruba obdélný tvar o rozměrech 70 ? 60 m. Středový pahorek ledvinovitého tvaru je vysoký asi 4 m, úzký výběžek na JZ straně může být destruovanou zdí, která centrální stavbu spojovala se zahloubeným obdélným objektem. Vyvýšená S část pahorku, na jejímž vrcholku vyčnívá 3 m dlouhý úsek lícované kamenné zdi, je patrně pozůstatkem věžovité stavby, zatímco středová deprese indikuje existenci malého nádvoří. Tvrz byla vybudována těsně nad hranou svahu chránícího ji ze Z strany, proto na této straně chybí vnější linie opevnění. Vnitřní opevnění má téměř čtvercový tvar a je tvořeno příkopem hlubokým 1,5 m, jenž ze tří stran obklopuje středový pahorek. Do JZ rohu opevnění je vložen pravidelný obdélný objekt zahloubený asi 1,5 m. Val o vnější výšce až 8 m má zesílený SV a JV roh, což naznačuje, že nejpřístupnější strana byla chráněna nárožními věžemi či baštami. Rovněž vnější opevnění, které na Z straně navazuje na svah k potoku, se skládá z 2 m hlubokého příkopu a nízkého valu. Tvrziště v trati „Na říčkách“ leží na mírném S svahu asi 150 m J od předchozí lokality. Celková terénní konfiguraci byla značně setřena těžbou hlíny pro výrobu cihel, která část tvrziště zničila a zanechala zde množství jam a hald. Na základě starších zpráv a několika zachovaných terénních reliktů je však možné rekonstruovat jeho podobu – mělo opět středový pahorek čtvercového půdorysu obklopený příkopem a valem. Za starší z obou tvrzí je považována tvrz v trati „Na říčkách“, která je podle A. Sedláčka totožná se sídlem Zdislava z Holešic, který se podle ní píše v letech 1365- 1392. K tvrzi postupně patřily dvě dnes již zaniklé vesnice – Staré a Nové Holešice. Vedle Zdislava se k roku 1380 v pramenech objevuje Kuneš z Holešic vlastnící tvrz a dvůr. Během 15. století mění Holešice několikrát majitele až se po roce 1466 dostávají do rukou Zdeňka ze Šternberka. A. Sedláček se domnívá, že v této době byla vybudována větší tvrz „Na zámku“, avšak písemné prameny nijak nevypovídají o vzájemném chronologickém vztahu obou opevněných sídel. V 16. století, kdy Holešice vlastní rod Švamberků, nejsou tvrze v pramenech již zmiňovány. Jejich funkci zřejmě převzal hospodářský dvůr situovaný mezi nimi, který byl v tomto období opevněn a výrazně rozšířen. Archeologické výzkumy a nálezy: V roce 1997 proběhl v JZ rohu tvrziště „Na zámku“ menší archeologický výzkum vyvolaný stavbou septiku. Při něm byl prozkoumán zasypaný úsek vnitřního příkopu, v jehož výplni bylo nalezeno množství zlomků keramiky a kachlů z 15. století a kosti hospodářských zvířat. uložení nálezů: Prácheňské muzeum v Písku