zemědělský dvůr Starý zámek

Hospodářský dvůr Starý zámek bezprostředně navazuje na východní úsek opevnění zříceniny hradu Borotína. Poplužní dvůr u hradu se doslovně uvádí již v roce 1557. Dvůr má pravidelnou obdélnou, prakticky osově symetrickou, trojkřídlou dispozici. V ose západní vstupní strany je umístěna brána vrcholící štítem. S průčelími s obdobnými štíty jižního a severního křídla ji spojují úseky ohradních zdí s přilehlými prasečími chlévy a dřevníkem. Jižní křídlo obsahuje v čele obytnou část, na kterou navazuje stáj pro hovězí dobytek. Dvoulodní stáj je zaklenuta křížovými klenbami, obytná světnice valenou klenbou. Nad stájí je zachován později upravený hambalkový krov se středovou vaznicí, nad obytnou částí nese střechu Ránkův krov. Na fasádách křídla se dochovaly omítky s pozůstatky červeně malovaného členění. V severním křídle odpovídá poloze obytné části sýpka, na kterou navazuje další dvojice stájí s přípravnou a vozovou kolnou a novodobým přístavkem. Průvlak sýpce nesly profilované sloupy. Stáj je zaklenuta českými klenbami do pasů. Sedlovou střechu starší části křídla nese hambalkový krov s ležatými stolicemi, východní část Ránkův krov, překrývající dobře zachovaný zadní štít. Na fasádách se dochovala částečně kamenná ostění a pozůstatky červeně malovaného členění. Východní stranu uzavírá stodola s průjezdem v ose, na který navazuje cesta s alejí. Vjezdy mají segmentové záklenky, perny větrají kruhové otvory. Sedlovou střechu s polovalbami nese rovněž Ránkův krov. Jižní křídlo, na rozdíl od delšího křídla severního, spojuje se stodolou úsek ohradní zdi. Po severním boku dvora za cestou stojí další budova stájí, původně ovčín, s fasádami členěnými lisenovými rámy s historizujícími detaily. Východně od něj, u příjezdu ke dvoru, stojí bývalý dům ovčáka s pozoruhodným hambalkovým krovem se stojatou stolicí. Podél jižního křídla je situována úzká terasovitá zahrada. Stavební vývoj: Na základě podrobné prohlídky budov dvora lze v základních rysech naznačit jeho nepochybně složitý stavební vývoj. Relativně nejstarší se jeví podstatný úsek jižní obvodové zdi jižního křídla. Vyzděný z lomového kamene s výraznými horizontálními úseky, ležící v prodloužené linii obvodové zdi jižního křídla hradu, Ve zdi jsou patrné drobné zazděné okenní otvory, v interiéru stáje přerušené dodatečně vloženou klenbou. Návaznost výše zmíněného a mladšího zdiva je patrná i na východní fasádě. Lze předpokládat, že tato zeď náleží ještě renesanční výstavbě dvora. V další etapě vznikla obě křídla - jižní a severní a s branou. Svědčí o tom zejména jednotné obvodové lomové zdivo z vnější strany s průběžným soklem. Na východní štítové stěně jižního křídla je dobře patrné napojení tohoto zdiva odlišné méně pravidelné struktury na výše zmíněné zdivo jižního obvodu. V jižním křídle vznikl dvoulodní prostor stáje, délkově disponovaný na sedm poli, zaklenutý křížovými klenbami. Ve zdivu nízkých hranolových pilířů jsou druhotně použity kvádry s nárožním okosením, zřejmě pocházející ze dvou pilířů pozdně gotických nebo renesančních. Klenby jsou současné se severní obvodovou zdí. Klenby se poněkud tvarově liší o obdobného dvoulodního prostoru k hradnímu paláci. Z čelní obytné části po mladších úpravách náleží původní výstavbě obvodové zdivo čelní světnice, s dochovaným trámovým stropem nad mladší klenbou. Jak je patrné z podstřeší. Stávající štíty vznikly úpravou starších štítů s polovalbami. Nad stájí se dochoval dodatečně upravovaný hambalkový plátovaný krov se střední vaznicí, nesenou sloupky s pásky a s příčnými vzpěrami běžícími přes hambalky na krokve. Obdobná starší úprava štítů je zachována na severním křídle, původně stejně dlouhém jako jižní. Prostor sýpky vznikl dodatečným vložením příčné zdi, překrývající starší otvor. Stávající štít brány vznikl úpravou staršího štítu. Dochované konstrukce - klenby a krov jižního křídla ukazují, že tato podoba dvora náleží jeho obnově, zřejmě realizované již po polovině 17. století Lobkovici. Obdobné pravidelné dispozice dvorů existovaly na lobkovickém panství Vysoký Chlumec. Dispozice pravidelného čtvercového obrysu je zachycena na josefinské vojenské mapě ze šedesátých let 18. století. Dodnes dochovanou podobu doslal dvůr při další přestavbě. Štíty byly upraveny do stávajícího tvaru s půlkruhovými nástavci. Architektonické členění se nejlépe dochovalo na východním, později překrytém štítu severního křídla. Dobře jsou zde dochovány subtilní kanelované pilastry a výrazná římsa. Plastické členění doplňují červeně malované pásy, patky pilastrů, malované patky mají podobu diamantového řezu. Červeně malované lizény s vykrajovanými kouty doplňují i plastické členění čelních fasád. Boční fasády ukončené rytmem profilovaných zhlaví vazných trámů členily malované lizénové rámy, okna rámovaly malované šambrány. Kamenná ostění severního křídla rámovaly červené pásky s čabrakovými parapetními výplněmi. Severní křídlo bylo výrazněji dispozičně upraveno, a dostalo nový krov s ležatými stolicemi barokního charakteru. V západní části vznikla sýpka s dochovaným profilovaným sloupkem nesoucím stropní průvlak. V této etapě zřejmě náleží i valená klenba obytné světnice. Dochované tvarosloví již klasicistního charakteru, náleží nejdříve pozdnímu 18. století, případně až ranému 19. století. K této etapě zřejmě již patří české klenby ve stáji v severním křídle, které lze datovat do doby kolem roku 1800. Výjimečný je rozsah dochování pozoruhodného malovaného členění fasád, doplňující členěni plastické. Jak vypadala dispozice dvora ve druhé čtvrtině 19. století ukazuje stabilní katastr z roku 1840. Na východní straně stála velká stodola s polygonálními pernami, značená jako spalná stavba, tedy zřejmě roubené konstrukce. Byla situována před stávající stodolou směrem dovnitř dvora a posunuta více k severu směrem k domu ovčáka. Její východní stěna lícovala s východním průčelím domu. Hospodářské budovy, včetně ovčína, tak tvořily jeden celek vepsaný do téměř pravidelného čtvercového obrysu. Mezi domem ovčáka a stodolou lze předpokládat první bránu do areálu. V místě dnešní stodoly byl široký pás louky, který může naznačovat polohu opevnění předhradí. Situace zachycená stabilním katastrem tak potvrzuje bezprostřední spojitost dvora s hradem. Poslední velká přestavba a úpravy dvora byly realizovány ve třetí čtvrtině 19. století, případně se protáhly do 80 let. Byla přestavěna obytná část, kde zanikla barokní dispozice a severní křídlo prodlouženo o přípravnu a vozovou kolnu. Na obě části byly osazeny krovy Ránkovy konstrukce. Na východě uzavřela dvůr nová mohutná stodola o dvou mlatech se středním průjezdem do dvora. Do tohoto období náleží i podoba prasečích chlévů u brány. Až třetí čtvrtině 19. století náleží i dochovaná podoba ve zdivu zřejmě staršího ovčina. Fasády ovčína s původními, později zazděnými vraty ve štítech člení lizénové rámy s romantickými prvky, střechu nese Ránkova konstrukce. Při další úpravě byl ovčín upraven na stáj pro hovězí dobytek a zazděna vjezdová vrata. Přilehlý domek ovčáka má pozoruhodný hambalkový krov, zřejmě z raného 19. století, v interiéru jsou dochovány části záklopových stropů s profilovanými trámy.