Jedná se o soubor čtyř obdobných kruhových kamenných kašen pocházejících z druhé poloviny 19. a počátku 20. století. Kašny jsou rozmístěny v jádru města Brtnice a sloužily jako akumulační nádrže na trase městského vodovodního potrubí. Ve městě se nacházejí ještě další dvě kašny již památkově chráněné v rámci areálu KP (areál zámku, r. č. ÚSKP 18806/7-4719 a areál kláštera pavlánů, r. č. ÚSKP 17642/7-4727), které jsou součástí tohoto technického díla. Rozmístění kašen ve městě dokumentuje trasu několika větví městského vodovodu, který byl veden z kopce směrem od Jestřebí a jednotlivé větve napájely klášter, statek, zámek a pivovar (viz zákres rozmístění kašen v Brtnici). Konstrukční řešení a architektonické ztvárnění všech kašen v souboru je velice obdobné, zejména kašna č. 2 u kostela, kašna č. 3 na Tyršově náměstí a kašna č. 4 na statku jsou téměř totožné s kašnou v klášteře pavlánů. Jako solitéry nevykazují kašny mimořádnou architektonickou hodnotu, vyznačují se poměrně jednoduchým tvaroslovím bez umělecky pojatých prvků. Raně barokní kašna, tzv. Zlatá studna (r. č. ÚSKP 18806/7-4719) dnes umístěná na třetím zámeckém nádvoří, je sedmou kašnou v Brtnici a do roku 1935 stála nad pramenem v aleji před zámkem. Nelze ji proto zařadit do souboru kašen vytyčujících trasu vodovodu.