Přízemní budova postavená na pravidelném obdélníkovém půdorysu, krytá sedlovou střechou. Střešní plochy ve 2/3 segmentově zalomeny. Vrchol střechy ukončen odvětrávací sedlovou nástavbou se žaluziemi - dymníkem. Zdivo tvořeno ocelovou příhradovou konstrukcí s výplní z režného cihelného zdiva. Jižní štítová stěna prolomena párem obdélných průmyslových oken situovaných na výšku (vrata zřízena ve 2. pol. 20. století). Severní štítová stěna prolomena v horní části širokým oknem a dvěma vraty u obou nároží. U levých vrat kolejnice pro vozíky. V bočních stěnách kotelny pět průmyslových oken na každé straně. Všechna okna osazena v dřevěném rámu. Původní kotelna stávala v místech dnešní kotelny, ale byla situována podélně se západním a východním štítem. Obsahovala parní kotle pro pohon parního těžního stroje. Po elektrifikaci dolu včetně pohonu těžního stroje ze staré kotelny zůstaly jen 4 parní kotle pro vytápění a ohřev vody, ostatní zrušeny. Po vybudování nové kotelny vedle briketárny, tři kotle zrušeny a čtvrtý kotel sloužil jako boiler ke koupání personálu. Tento kotel v interiéru staré kotelny dochován dodnes, bez izolace, se zbytkem cihelné obezdívky. Jedná se o kotel plamencového typu Cornwell od fy Breitfeld a Daněk s tlakem výstupní páry 6-8 atm. a rokem výroby 1907 (prohlášeno za kult. památku jako součást objektu kotelny).