okresní knihovna

Budova se nachází severovýchodně od centrální části města, v lokalitě Pod Šibeníkem. Knihovna je situována na upraveném terénu při ulici Moskevská, kdy podélná osa domu je rovnoběžná s osou ulice. Objekt na obdélném půdorysu s pěticí pater je zakončen plochou střechou. Přičemž tři jsou plně nadzemní a dvě jsou částečně zapuštěny v terénu. Hmotu domu tvoří třípodlažní soklová část, na které je posazena dvoupodlažní. Tato hmota je na severovýchodní straně výrazně vykonzolována a předsazenou část podepírá šestice subtilních sloupů obdélného průřezu. Většinu obvodu soklové hmoty doplňují v jednotlivých patrech ochozy s plným zábradlím. Případně hmota je hmota doplněna plně v rozsahu ochozu. Objem je tvořen dvojici nestejně velkých atrií posunutých z podélné osy blíže k jihovýchodní podélné fasádě, která jsou přes tři výškové úrovně. Každá z hmot má odlišný charakter. Hlavní vstup do objektu je skrze širokou rampu na středu severozápadní podélné fasády. Rampa vede od okraje ulice Moskevská. Severozápadní plocha předsazené hmoty je tvořena zavěšenou fasádou z Boletických panelů, která je členěna pravidelným rastrem z vertikálních pásů, jejichž dolní a horní šestina výšky je tvořena plným pásem hnědého zasklení. Zbývající část je členěna na tři stejné díly a jeden o velikosti jedné čtvrtiny pole. Toto seskupení se zrcadlově střídá, kdy jednou je nejmenší díl při spodním pásu a v následujícím u horního. Příčné fasády předsazené hmoty jsou koncipovány stejně. Krajní čtvrtiny jsou plné, bez dalšího členění a plocha mezi nimi je tvořena zavěšenou fasádou z Boletických panelů. Tedy plocha je členěna ve svislých pásech, které jsou dále členěny. Při horním, dolní okraji a na středu je stejně široký pruh zasklený hnědě probarveným sklem, a mezi těmito pruhy se střídá jedno vetší a druhé menší pole. Obdobně jak je to na fasádě do ulice. Jednou je čtvrtinové pole dole a v následujícím pásu, pak nahoře. Jihovýchodní podélná fasáda je specifická tím, že předsazená hmota ve spodním patře je tvořena průběžným balkonem a zavěšená fasáda je jen v horní úrovni, kde má stejný charakter, jako je na příčných fasádách. Při středu délky fasády jsou dva pásy plné z hnědého skla a mezi nimi je pět běžných pásů. Spodní patro s balkónem člení vpadlá prosklená stěna, která je členěna v pravidelném rastru. V horní čtvrtině je na celou délku průběžná příčel. Ve vertikálním směru se střídají tři šířky, které jsou k sobě ve vzájemném poměru (1:2:3). Mezi dvěma nejužšími je pět polí, ve kterých se střídají nejširší (tři pole) a prostřední (dvě pole). Nejužší díl a nejširší pole v návaznosti na něj jsou plná se zbarveným sklem. Tato kombinace se opakuje na celou šířku fasády s tím, že trojice středních polí v dolní třetině tvoří dvoukřídlé dveře s čirým zasklením. Čiré zasklení je též použito v trojici polí horní čtvrtině stěny. Plocha soklové partie je obložena úzkými pásky kladenými na vazbu. Uliční fasáda soklová partie má dvě plná patra a jedno jen částečné. Obě plná patra lemují ochozy s plnými zábradlími. Na střední ose je hlavní vstup. V úrovni vstupu jsou plochy členěny okenním osami, kdy se střídá okenní otvor vyplněný trojicí okenních rámů a pěticí okenních rámů. Navíc se střídají šířky dva druhy šířek. Jižně od vstupu je jedna kombinace trojdílná a jedna pětidílná. Naopak na druhé straně jsou tři pětidílné. Ten má podobu prosklené stěny, v níž je vložen pevný len vstupních dveří, který je předsazen přes vnější líc fasády. V něm jsou osazeny dvoukřídlé dveře s bočními prosklenými pevnými poli. Druhá úroveň je v severní části členěna stejně jako v úrovni vstupu, tedy vždy pěticí rámů se stejným rozestupem. Naopak jižní část má nestejné okenní otvory a vstupy, a to bez jednotného tvarosloví. Třetí nejnižší úroveň v severní části je členěna hned za nárožím výlohou z trojice dílů, které mají stejný charakter jako výplně na severovýchodní fasádě v této úrovni. Zbývající plocha fasády je členěna čtveřicí okenních os, které jsou na šířku obdélné a mají vysoký parapet. Podél fasády vede cesta s terénními schodišti, které umožňují přístup o úroveň víš. Severovýchodní příčná fasáda je v soklové části třípodlažní. V nejnižší úrovni jsou osy na výšku patra vyplněny vstupy nebo prosklenými plochami výloh. Celá plocha je tvořena čtveřicí dílů, které jsou v horní třetině členěny průběžnou příčlí. Jednotlivé díly přetíná v polovině taktéž jedna vertikální. Jedno, či dvě pole tvoří prosklené dvoukřídlé dveře. Na středu šířky fasády je hluboká nika, v které je prosklená stěna s dvoukřídlými dveřmi. Stěna má stejný charakter jako ostatní výplně v této úrovni. V druhé úrovni přechází plná hmota z jihovýchodní fasády, a to přes celou délku fasády a přechází i přes nároží na část severozápadní fasády. Plocha je členěna okenními otvory vždy uskupenými po pětici. Plocha při východním nároží je plná, středí část je pak členěna na šířku obdélnými otvory s vysokým parapetem. Výplně jsou malé jednokřídlé. Zbývající část má na výšku obdélné okenní otvory s nestejně velkými dvoukřídlými výplněmi členěnými horizontálně. Třetí úroveň je z jedné třetiny plná a na ní navazuje široký průchod do atria. Poslední část je členěna skupinami okenních otvorů, kdy se střídá širší a užší výplň těsně vedle sebe, a to v poštu pěti rámů. Jihovýchodní fasáda je dvoupodlažní a při východním nároží z jedné čtvrtiny délky třípodlažní. Naopak jižní čtvrtina rohu dvoupodlažní části je zapuštěna v terénu. Na fasádu nižší úrovně navazuje od poloviny severní části předsazená rampa, na kterou navazuje předsazená plná hmota členěná okenními osami. Okenní osy jsou pravidelně rozmístěné, na výšku obdélné. Patnáct os je vyplněno jedno tabulovými výplněmi. Plochu fasády od zapuštěné části člení trojice na výšku obdélných okenních os s vysokým parapetem. Výplně jsou jedno tabulové. Následuje dvojice nestejně velkých vrat. Oboje jsou dvoukřídlé, první jsou asymetrické a celkově užší. Dále plochu člení dvojice jednoduchých okenních os a dvojice nestejně velkých dvoukřídlých dveří. Vyšší úroveň má téměř na 3 délky ochoz. Tuto úroveň člení pravidelně rozmístěné okenní otvory, které jsou na výšku obdélné, dvoukřídlé. Okna jsou uspořádaná v rytmu vždy po třech. Mezi trojicemi je vynechán jednou tak velká meziokenní vyzdívka. Částečné patro člení jeden vstup v podobě dvoukřídlých prosklených dveří a šestice okenních os, které jsou tvořeny vždy dvojicí dvoukřídlých okenních rámů s členěním horizontálně v dolní třetině. Soklová část jihozápadní fasády má jen jednu výškovou úroveň s ochozem, který je ukončen za vstupem na středu fasády. Na ochoz vede předsazené schodiště o sedmi stupních. Plocha fasády je členěna osmi osami, které jsou tvořeny vždy spojením několika rámů, které jsou na výšku obdélné. Od středního vstupu je na každé straně uskupení dvojice rámů a dvě trojice. Navíc u jižního nároží je ještě samostatný vstup a jeden rám u trojice v západní části je nahrazen vstupem. Vstupy jsou řešení na této fasádě jednotně, a to jako dvoukřídlé prosklené dveře s nadsvětlíkem. Od západního nároží jde seskupení tří jednokřídlých rámů, následují dvoukřídlé prosklené dveře a dva okenní rámy, dále pak da okenní rámy. Ty střídá hlavní vstup na této fasádě. Kabřinec je v tradiční hnědé barvě. Břízolitové omítky jsou v přírodní pískové barvě. Okenní rámy jsou v přírodním hliníku. Spojovací části mezi nimi jsou v tmavě hnědé barvě. Kovové prvky mají patinu, nebo jsou pod černým nátěrem. Zasklení je čiré, nebo v podobě hnědě probarvených skel.