Ohradní zeď, která hlavně na jižní a západní straně je i zdí opěrnou. Byla postavena ze smíšeného, převážně však kamenného zdiva. Původně byla asi celá hrubě omítnuta, dnes je tato omítka zachována na vnitřním líci na jižní a západní straně a na vnějším líci u východní branky. Koruna zdi je kryta pískovcovými deskami se spádem k vnějšímu líci. Z části jsou tyto desky nahrazeny deskami betonovými. Na jižní straně je zeď zesílena opěrnými pilíři a zhruba ve středu této strany má pravoúhlý výstupek (jakoby hranolovou dovnitř otevřenou baštu, snad zbytky prameně doložené kostnice) z cihel vyzděným a hladce omítnutým parapetem. Na severovýchodní straně je zeď prolomena severovýchodní pilířovou branou, v níž jsou osazena novodobá dvoukřídlá mřížová vrata svařená z ocelových pásů a tenkostěnných čtvercových profilů. Pilíře mají obdélný půdorys, jsou hrubě omítnuty a jejich koruny kryjí buď pískovcové desky (pilíř na severozápadní straně), nebo na plocho položené cihly (pilíř na jihovýchodní straně). Při opravách kostela v 90. letech 20. století byl z důvodu snadnějšího přístupu zbořen a znovu postaven severozápadní pilíř brány, ten jihovýchodní byl nejspíše pouze upraven. Před tímto zásahem měly pilíře na vnitřních stranách pravoúhle vybraná nároží pro osazení dovnitř otvíravých vrat, oba pilíře byly kryty pískovcovými deskami, na kterých byla torza dekorativních pískovcových váz. Na východní straně je zeď prolomena východní pilířovou brankou, v níž jsou osazena novodobá dovnitř otvíravá mřížová vrátka svařená z ocelových pásů a tenkostěnných čtvercových profilů. Mezi těmito branami je při vnitřním líci zdi několik klasicistních náhrobků. Většina je zachována v torzu, pouze erbovní náhrobek místního faráře rytíře von Furtenburga z roku 1825 má poškozenu jen římsu, kterou je nahoře zakončen.